České národní obrození

Discussion in 'České fórum' started by mbm, Jul 4, 2006.

  1. mbm

    mbm Well-Known Member

    Ahoj všichni,

    Zajímalo by mě, jestli někdo neví o nějakém kvalitním zdroji informací o Českém národním obrození, pokud možna na Internetu.

    Zajímají mě otázky jako: kolik lidí v té době mluvilo česky, jak dobře a v jakých situacích, jak moc byla tehdy mezi česky mluvícími lidmi rozšířená němčina a jak dobře ji lidi uměli, jak lidi reagovali na nově vznikající českou terminologii, a podobně. Ať googluju jak googluju, nacházím jen strohé taháky pro školní děcka, ze kterých se takové věci nedozvím.

    Taky mě zajímají srovnání s jazykovými obrozeními v jiných zemích, například v Irsku, ve Walesu a v Izraeli.

    Já vím, že je to střelba na dlouho vzdálenost, ale kdo ví, třeba se někdo ozve.

    Díky,
    Michal
     
  2. Ladis

    Ladis Well-Known Member

    Zdar,

    co jsem ja slysel o ceskem narodnim obrozeni, tak predtim tu proste vsichni mluvili nemecky a cesky mluvila jen nejchudsi vrstva na vesnicich (ve mestech nikdo). Prakticky vetsina Cechu cesky vubec neumela.

    Behem obrozeni se Cesi horlive ucili cestinu z duvodu, ze to byl jeden ze zpusobu jak ukazat, ze nemaji Nemce radi (Nemec = nemecky mluvici clovek). Byla to proste moda (tak jako je v posledni dobe trochu moda nadavat na Americany :)).

    Co vim o cestine v dobe obrozeni, jde o cestinu vytvorenou podle cestiny uzivane v 16. stoleti. Vytvorili ji cesti jazykovedci ve spolupraci s chemiky, biology, matematiky a dalsimi vedci, takze diky tomu mame treba jedno z nejlepsich chemickych nazvoslovi :).

    BTW jaka zeme je "Baile Átha Cliath, Éire"?
     
  3. eso

    eso Well-Known Member

    Není Éire náhodou Irsko?
     
  4. wer

    wer Well-Known Member

    A není náhodou Baile Átha Cliath hlavní město Irska? :wink:

    Ale jinak mám dojem, že mbm hledá informace na trochu vyšší úrovni.
     
  5. fabik317

    fabik317 Well-Known Member

  6. mbm

    mbm Well-Known Member

    Promiňte, jestli jsem se nevyjádřil dost přesně. Já samozřejmě základní školometské informace o Národním obrození mám - spíš by mě zajímalo podívat se na něj z moderního společensko-jazykovědného hlediska a v porovnání s ostatními obrodnými počiny v jiných zemích a v jiných dobách.

    Podle mě je doba Obrození pro dnešní češtinu klíčová. Například současný rozkol mezi hovorovou a spisovnou češtinou začal právě tam: spisovná čeština je (jak píše Ladis) vlastně zakonzervovaná pražská čeština z 16. století, kterou si obrozenci bůhvíproč vzali za idál, zatímco hovorová čeština je přirozeně se vyvíjejíci živý jazyk. Člověk si tak řekne, že kdyby se tehdy Dobrovský a Jungmann rozhodil jinak, mohli dneska Češi mít jeden jazyk místo dvou.

    Taky by mě zajímalo, jak tehdy lidi reagovali na tu novou odbornou terminologii, kterou tehdy obrozenci zaváděli. I dneska bývá veřejnost neochotná přijmout nově vymyšlená slova (například to proslulé "Česko"), natož v době Národního obrození, kdy těch vymyšlených novotvarů bylo mnohem víc.

    Já jsem takový amatérský lingvista a hodně mě zajímají Evropské menšinové jazyky. I čeština byla kdysi menšinovým jazykem a vůbec nebylo jisté, že přežije. Přijde mi, že Národní obrození je fascinující období, ale trochu mě zaráží, že se o něm nedá na Internetu najít nic, co by bylo obsažné a seriózní zároveň.

    Kdyby někdo věděl třeba i o nějaké dobré knížce na toto téma, byl bych vděčný za tip.

    A mimochodem, Éire je skutečně Irsko a Baile Átha Cliath je Dublin :)
     
  7. meluzina

    meluzina Well-Known Member

    neni to sice nijak vedecka knizka, spis roman, ale tak trosku ma navaznost - cetl jsi nekdy "první češka" od karoliny světlé?

    "Proslulá a čtenářský stále oblíbena 'První Češka' je první románovou skladbou slavné spisovatelky pozdějších známych románů ještědských. Poprve tento román vyšel r. 1861 a Světlá se už tehdy projevila nepochybně jako spisovatelka časová: v době rozkvětu českého politického jara let šedesátých minulého století v něm románově poutavě ukazuje na dřívější dávné první usvity zdravého českého uvědomění nově se formujicí naší narodní společnosti. Ukazuje v něm totiž na kořeny a prameny někdějších probuzeneckých myšlenek a snah uvědomělých prostých českých lidí, bez nich by nebylo doělo k onomu tehdy pravě současnému velkému všenárodnímu vzmachu, od něhož pak vedla cesta až k naší samostatnosti."
     
  8. mbm

    mbm Well-Known Member

    Nečet, zajímavé, dík za tip!
     
  9. Zeisig

    Zeisig Well-Known Member

    To se mi nějak nezdá. Kdyby většina Čechů česky vůbec neuměla, jak by se mohlo stát, že najednou všichni Češi česky uměli? Nějaká "móda" by to sotva zachránila. Můj názor je, že drtivá většina Čechů naopak česky velmi dobře uměla. Nebyla to sice spisovná čeština, ale přece jen to byla nějaká forma češtiny. Pravděpodobně chodili "pucovat tebichy", ale určitě neříkali "já být toprá Čech". Myslím si, že situace nebyla tak beznadějná jako je dnes s některými keltskými jazyky. Ale to je jen můj "humble opinion", asi stejně (málo) hodnotný jako Ladisův.
     
  10. meluzina

    meluzina Well-Known Member

    to neni, ze cesi cesky neumeli, spis, jak nekdo se zminil, cestina byla jazyk delniku, na vesnicich, a mozna jak i dnes prazaci rikaji, 'spodni vrstvi' coz zahrnuje vse mimo prahy :) (to myslim vtipne pro ty kteri to nepochopi :D )
     
  11. Zeisig

    Zeisig Well-Known Member

    Já jsem polemizoval hlavně s větou "Prakticky většina Čechů česky vůbec neuměla". To by obrozenci měli těžkou práci. Oni museli jen vytvořit a kodifikovat literární jazyk, což je práce relativně o mnoho lehčí než naučit národ nějakému dávno zapomenutému jazyku předků. To se povedlo málokdy (např. ivrit).

    BTW, venkovanům my Pražáci (aka cajzlové z Práglu) neříkáme "spodní vrstvy", ale "vidláci".
     
  12. mbm

    mbm Well-Known Member

    Skvěle zformulováno, a navíc to vlastně zní logicky. Situace tehdy v Čechách asi opravdu nebyla tak beznadějná jako dneska v Irsku, v Lužici atd.
     
  13. meluzina

    meluzina Well-Known Member

     
  14. mbm

    mbm Well-Known Member

    Já se přiznám bez mučení, že jsem původem taky vidlák a jsem na to hrdej. A na vidlákově, tam pražákum řikáme lufťáci, protože k nám jezděj inhalovat čerstvej luft - a to je mimochodem jeden z mnoha germanismů, co ani Jungmann a spol. z češtiny nevyvětrali.
     

Share This Page