Polednikovo, To je skvělé, že čteš tyhle historky. Že nachážíš v nimi chyby, uřcitě znamená, že se tvé česky lepší. My bychom byli ztracené duši bez oprav, které dělá Karel. Máš pravdu. On je znalec, zatím my jsme jen ochotníky.
Here you have it 8) Very good again 8) * literary "pijí ... a hrají" ** here better "s dětmi" *** correct, very good czech proverb: "Všude dobře, doma nejlíp" **** "velký tah ptáků" - not used in plural
To zní legračně, když uvážíme, že Král je pes. Jak by to asi bylo anglicky? Today my destiny is in your hands, King! :?:
Ano, to je prešně představa, kterou jsem se snažil vytvořit.'' Vymyšlený muž říká svému vymyšlenému psu, ''King, Today my destiny is in your hands.'' Today my destiny is in your hands, (no pause) King! ''King, (pause)Today my destiny is in your hands.'' In these two sentences If the addressed person is at the beginning, there is a pause, at the end, no. It's true that a dog does not have hands but...in this sense..we speak as if he does.
Dobrý Moje nejoblíbenější roční doby jsou jaro a podzím. Není ani přílíš horko ani přílíš chladno. Barevné listi opadává se listnatých stromů. Přijemné chladné větry je žene po ulici. Kachny, supí, orelí a mnoho jiných dluhů ptáků letí k jihu, protože se chce vyhýbat zimě. Nemohu jim to mít za zlé. Možná jsou chtyřejší než ja. Přelétají přes oblohu při velkém tahu. Když je země zase zelený, vrátí se k nám, a přivítáme je znova. Všichni moje sousedé se uvnitř u ohně skrývájí před světem. Sedí hodiny u ohně a piji teplý čaj. Na ulice ve studený čerstvý vzduch da se cítit kouř všech tepléch ohňu. Voňejí tak sladké a připomíná mi hezké dny mého mladež. Není lepší místo než doma. Všude dobře a bezpochyb, doma nejlíp. Konec konců, nebylá jsem schopen přesvědčit ženu. Zůstaneme tu v Praze. Hluboký uvnítř jsem rád. Nechtěl opoustit místo, kde jsem se narodil a vyrostl. Je to pravda, že to místo byl asi životní příležitost. Jsem si jístý al, že budou dálší. Anna je pravda, štěstí nezáleži jen na to, kolik peněz vyděláme. Nepřesvědčil jsem ji, ona mě přesvědčila. Cesta k té hořen nebyl naše osud konec koců. Tady jsem se narodili a tady umříme. Tam v hrobě na kopci nas pohřbí po dlouhé štástné životy. Postaví pro nas na hrobě hezké kříže a odpočneme si v klidu.
* "youth" can be translated in many different ways here "youth" = mládí mládež (youth) = the young people ** in Czech you cannot say "she is true" = "ona je pravda" you have to say "ona má pravdu" = "she has the truth" 8) *** umřít umru/umřu umřeš umře umřeme umřete umrou/umřou as it is perfective, this is future imperfective double: mřít (old), umírat **** Isn't it a little bit early? 8)
Ahoj, ano, máš pravdu. Je to trochu brzy, abych v hrobě odpočinul, mám ještě kílometry co mám cestovat drív než spím. Je to baseň... Les je tmavý a hluboký a ještě mám..... The woods are dark and deep, and I have miles to go before I sleep. Sílný podzimní vítr žene listí po ulici a můj pes je žene. Rád cítím kouř ve chladném vzduchu. Mám rád způsob, jakým mi podzimní větry pořád připomíná dny mého mládí. Kouř voni sladce. Žena vaří knedliky ve velkém hnědivém hrncu. Ona je zdaleka můj oblíbenější čarodejnice. Dělá kouslo v kuchyni. Sousedé jsou žárlivé, protože vědí, že můj manželka je tak vynikající kuchářka. Nikdy nechceme opsutit naše hezký dům. Tady zůstaneme až do konce naších dnů.. Bylo by to jako hřich odtud odjet. Jsem tak rád, že ona zmenila můj mysl. Tam na tu horu daleko z naše rodiny nikdy bychom nebyli št'astní. Tohle je naše dům, mezi přátelýmí a rodinou. Někdo jiného může mít to místo. Tu v Praze leží naše osud. Dálší pisnička Žlutá je barva mé skutečné láskiny vlasý, brzy ráno, když vstává Yellow is the color of my true love's hair in the morning, whe she rise
Zapomněl jsem čast basni. The woods are lovely, dark and deep.... Les je baječný, tmavý, a hluboký....
* using "větry" here recall associations with "větry" = flatuses 8) ** hnědý = brown, hnědavý = brownish *** čarodějka - both positive and negative asociations possible čarodějnice - only negative 8)
Lesy jsou nádherné, temné a hluboké a já mám ještě dlouhou cestu před sebou než smím spát. Žlutá je barva vlasů mé opravdivé lasky(ta, které já miluji tak moc, a bez které bych se neuměl obejít) Pes honí listy po ulici, stejné listy, které jen před chvíli silný podzimní vítr sehnal? s stromů. Bylo to legrace. Pořád se mě Král směje. Nepřeháním přátel, to se vlastně stalo. Vnitř žena je v kuchni a vaří nám teplé kaše v jejim oblíbeném hnědém hrnci. Je čarodějká, a moc ji mám rád. Pokaždě, že je v kuchni dělá kouzla a pozdějí budu dělát kouzla když myji nádobi a odnesu odpách. Někdo jiný může mít to hrozné místo na té hoře ledů. větry a náfoukalý muž :lol: :lol:
Naležl bych pro tebe nejvyšší horu, zaplaval bych nejširší moři, přesel bych nejžhavejší pustinu, sestupoval bych do nejhlubější, nejtemnější jeskyni, zabil bych nejvetší, nejhorší obludu na zemi, a jediná věc, na kterou bych se tě zeptal, je, že bys mi šila teplé ponožky z nejměkčí hvěbny. A kdy se vrátím, udelám ti kolebku z nejpěknejší dřevy. Podzimní vítr shodil barevné listí se stromů a Král je honí po ulici. To se občas stává když se přecházíme.
Slezl bych(ne vylezl?) pro tebe nejvišší horu v Čechách, slezl bych do nejhlubší údolí, přešel bych širokou poušt´ Sahara, přeplaval bych středozemni moře, sestoupil bych nejhlubší, nejděšivější jeskyně, a ochutně bych chytl nejohromnějšího kapra ve Vltavě. Zabil bych nejhoršího draka na zemi. Chytl bych z noční oblohy jasnou, bílou, měsic. A potom bych ti udělal tu kolébku, kterou chceš. Udělal bych ti ji z nejpěknějšího dřeva, které bych mohl najít v lese. Budeme chodit v podzimních dnech po lese a budeme se na barvité listí dívat. Přežijem naše dny va naší královstvíče se štástnými dětmi na své choditla. Kdo by se mohl zeptat si víc.
Předvedl jsem před jejích očich dávno a naštěstí jsem si vyhral jeji srdce. Slezl jsem pro ni nejvyšší horu ve Evropě, přešel jsem širokou poušt' Saharu, zabil jsem nejhoršího, největšího draka na zemi (toho, který hrozil všechny města), a po všéch těch(after all that) jsem si potřeboval v klidu odpočinout, ale hned chtěla abych ji udělal kolébku. Vybral jsem si v lese nejpěknějšího dřeva, jaké bych mohl najít. Ochotně jsem to udělal protože, chtěl jsem aby naše malé vokák spal pohodlně. Budeme chodit št'astně, a spokojně všimi ročními doby, které nam zbudou. Prožijeme své dny s dětmi u nohou ve zahradě, a naše noci u teplé ohni. Naše kralovstvíčku je nejhezčí království na zemi. Máme před sebou jen hezké dny. Jednou jsem byl nejznamější, nejodvažnější voják, ale to bylo dávno. Ted bych radějí jen travil své poslední dny v klidu. Ještě se ji líbí ale když chytím z noční oblohy měsic. Jediné jeskyně, do ktereho tyhle dny sestoupuji je naše temný, děsivý sklep. Už jsem položil luk a meč. At´ zabijí draky ti mladí silní vojáci.