more on se and si

Zloduchy z pekla, bud'te pryč a nevrát'te se nikdy. Tady jste nepřivítané.
Uvidíme vas v tisíce let, bude to přilíšné brzo.
Vrat'te se do místa, odkud jste přijeli a tam mohou panovat nad svou temnotou. Trap'te nás nic víc.
Vaš čas tady je pryč. Světlo tady panuje ted'.
Vrát'te se zpět do podsvětí, kam patříte a at' žijeme v klidu, a vezmete vaše okřídlené zvířata se vámi.
My jsme tady pane ted'.

Porazíme je na bojíšti zítra, dnes nemůžeme. Jsme příliš slábí.
Byla by to sebevražda napadnout je dřív než přijdou posily.
Nechápáte, že nás jsou schopen šlapat kdykoli se jim zachtít?
Tohle byl skutečně 'anno horibilis', ale časem zas žijeme spokojeně pod našimi nadhernými jabloně, v zahradách našich praotců.
Mohu vám říci pane, že udělali velkou chybu, ale stejnou chybu neuděláme jíž nikdy. Nikdy jíž považujeme naše drahou svobodu za samozřejmost.
Poučili jsme dobře z chybů minulosti.

Náš roli v této hře není skončený.

 

*
Tady nejste vítáni.

 

Dobrý den v Čechách
Řada je na nás být tími ubožáky. Mohou po nás pošlapat kdykoli se jim zachtít. Proto musíme být stále bdělí. Z naši jestkyně je pozorujeme jako jsme orely. Platíme za naši chyby. At' bud' ve střehu ti moudří.
Ti jsou druh lidi, kteří povazují každou možnost ukrást a loupit. Nemají svědomí. Jsou zloduši.
Dobrá zpráva je, že je budeme moct porazit pokud se připojím k naším přátelům přes řeku.
Sejdeme se k ním a budeme se stát silnější.
Na jaře se vrátíme a zaženeme je z země našich práotců.
Uteknou před námi jako psi a nezželí se jich nám. Slitost už nemáme.
Shořeli naši vesnice a proto je nikdy neodpustíme.
Přej nám štěstí k našímu samouloženému poslání.

Kéž bych byl moudřější než jsem. Potom bych nedělal tak mnoho chyb.
Jsem ten příliš náročný žak, který se jednoho dne být učitelem.
Ale časem, všechny věcí pod sluničkou jsou možné.
Tak nemusím ztrátit nadějě.

 

*
mohou nás pošlapat almost = mohou po nás šlapat
**
pokud se spojíme s našimi přáteli za řekou
***
vyženeme je ze země
zaženeme je za řeku
vyženeme je
zaženeme je
****
utečou
utekou - slightly archaic
****
my je nebudeme litovat
*****
spálili naši vesnici = naše vesnice shořela
******
a to jim nikdy neodpustíme
Nikdy jim neodpustíme, protože spálili naši vesnici.
We will never forgive them, because they burned out our village.
Nikdy jim neodpustíme, že spálili naši vesnici.
We will never forgive them burning of our village.
********
který by jednoho dne chtěl být učitelem
by chtěl být = by se chtěl stát

 

Odpoledne a slunce svítí.

Vyženeme je, kdy se staneme silnější, z naší země a nikdy již nás netrápí.
Zaženeme je za řeky, za údolí a pronásledujeme je dokonce i do brán pekla dokud nejsou v naše milované země. Utečeme před námi jako psi.
Už neutečeme, neutečeme dál. Slova už nestačí. Tohle je místo, kde se postavíme.
Spálili naši vesnici a proto, že nikdy jim neopustíme.
Nidky nezapomenu den, kdy jsem se díval bezmocně z ješkyně na hoře jak naši domy hořelí.

Dětské říkání ale je to trochu také politické.
Humpty Dumpty seděl an zed',
Humpty Dumpty utrpěl velký pád,.........had a great fall
všichni králův muži,
a všechny králův koně,
nemohli zas dát Humpty dohromady.....couldn't put Humpty together again.

V každé době jsou to pořád určité lidé, kteří využijí každou možnost krást, loupit a působit zmrzačení. Jsou nic víc než současní pirátí.
Peníze je kořen všeho zla. Někteří lidé byli narození s větším smyslem dobra a zla než ostatní.

Západ slunce v Čechách. Večerní obloha zaří žlutě a oranžově.
Matky volají děti, aby přišli domů. Večeře je na stole.
Den končí.

 

*
...dokud neodejdou z naší milované země
...dokud neopustí naši milovanou zemi

 

Budeš mít rád vědět, že jsme měl úspěch. Vyhnali jsme je ze země.
Plážili se zpět do své jeskyně.
Aby nás nidky již netrápí. To je naše modlitba.
Žijeme zas v klidu. Užíváme si krásně chladný stín pod našimi meruńkovými stromy a jabloňěmi.

Humpty Dumpty, ten, kdo seděl na zdi před svém hradu, utrpěl velký pád
a nevadilo to jak moc se snažili, všechny královy koně a všichni královi muži nebyli schopní zas dát úbohého Humptyho dohromady.

To je asi smutné přispěvek ale takové věci se stává padlém mužům
Můžeme se naučit moc z Humptyho.

Někteří lidé říkají, že peněz je kořen všeho zla.
Není to moje práce, abych posoudil někoho.
Žij a dovol, aby žili.....Live and let live.

 

sorry for double posting 8)

 

Dešt'ové ráno.
At' se snažím jak se snažím, nejsem schopen naučit mého papouška mluvit.
Mysím si, že ukaže to víc o mé neschopnost naučit než o nedostatku rozumu mého papouška.
Ale nesmím ztácet nadějí. Naděje je nesmrtelné.
Uložil jsem si těžkou práci.

Někteří říkají, že peníze jsou v tomto světa kořenem všého zla. Možná mají pravdu. Zanechám se ostátním to rozhodnout...I will leave that for others to decide.

Raketoplán měl minulou noc noční start.
I když zijí na druhé straně státu jsem jej mohl vidět dobře.
Vypadalo to jako oranžové oheň směřící se rovně do měsíc v ulpňku.

Žij a nech žít, to je moje heslo.
Kdo jsem já, abych soudil ostátní?
Ten, kdo je bez hříchu, nech'te, aby první kamen hodil on.

Ten, kdo bydlí ve skleněnem domem by neměl hazet kameny.

 

Ti, kteří jsou bez hříchu, hod'te první kamenem.
Dřív než hodíte kamen ale, bud'te se sebou poctivi.

Rodina spí pohodlně nahoře. Já, dolu, bojím se o ni.
Válka se zas dosáhá své kostnaté prsty na zemi.

Tohle bědování byl napsané Williamem Butlerem Yeatsem. 'Druhý Přichod' vydaný v roce devatenáctset dvacet.

Věci zlomí do části, střed se není schopen postavit,
pouhé anarchie je opuštěné na svět,
krevoztlumený přiluv stoupá, a všude
se topí ceremonie neviny,
těmi nejlepším chybí všechny přesvědčení,
zatím ti nejhorší jsou plné vašnivé intenzity.

Things fall apart, the center cannot hold,
Mere anarchy is loosed upon the world,
the blood-dimmed tide is loosed, and everywhere
the ceremony of innocence is drowned,
the best lack conviction, while the worst
are full of passionate intensity.

Člověků přesvědčení je to na tomto světi málo.

 

William Butler Yeats
Druhý příchod

Protože krouží v pořád širších kruzích,
nemůže sokol slyšet sokolníka.
Vše rozpadá se, střed se zevnitř hroutí,
chaos a zmatek zaplavily svět,
valí se příliv krví potemnělý
a všude tone obřad nevinnosti.
Ty nejlepší už víra opouští,
ti nejhorší jdou za svou zpupnou vášní.

Cosi se zjeví, brzo dozajista,
brzo se jistě druhý příchod chystá.
Hle, druhý příchod! Sotva jsem to vyřkl,
obrovský obraz duše všehomíra
trápí mé oči: někde v písku pouště
tvor s tělem lva a hlavou muže,
pohled jak prázdné, nelítostné slunce,
pomalá stehna sune, všude kolem
kmitají stíny pobouřených ptáků.
A zase padne tma. Já však už vím,
že dvacet věků kamenného spánku
kolébku proměnily ve zlý sen.
Jaké to zvíře, jehož chvíle přišla,
se plouží k Betlému se narodit?

Přeložil Martin Hilský

 

Karle, všechno se najde na internetě.
Celý svět je jen klik daleko.

Jaké zvíře se plouží do světa v tomhle, naší hodině nejistosty.
Taková nepopsatelná ostuda.
Drz se nadějě.
Neboj se blížit se bouře.
Vypadá to jako se vše rozpadá, ale to je jen přelud.
I když to vypadá jako se střed zevnitř hroutí, všechno není stracené.
To, co byl opuštěné, zas bude stažené.
A zas vrátí sokol svém sokolníku.
A potom budeme moci odstranit z našich krků albatrosy.

Aby zlo zvítězil, postačí, aby dobrí muži nedělali nic.
All it takes for evil to prevail is for good men to do nothing.

Musím být poctívý sám k sobě. Jinak, jediný, kterého ošidím, jsem to já.

 

Hlavy vzhůru, chlapčové.
Poradil jsem všechny, aby se nebáli, protože jsem věděl, že ne všechno je ztracené. Právě naopak, byv optimista, věděl jsem, že brzo chvíli přijde až převahu budeme mít my.
Jak všichni se topili do zoufalství, uvedomil jsem se, že čas je na naše straně.
Je pravda, že hrozné bouře byl na nás opuštěné, ale je také jasné, že to, co byl opuštěné, také může být zavolané zpět.
Nemohu jim ale mít za zlé, že se tak chvějí strachem.
Řekl jsem jim, že by neměl být zachváceni panikou.
Věci vypadají bezútěšný, asi i bezmocně, ale strach je právě ted' naše nejhorší nepřítel.

Díval jsem se jak supi v dálce krouží do nebe v pořád šírších kruzích.
Oni si mysleli, že to byla špatná věštba. Věděl jsem jinak.
Nadějě pramení nesmrtelně.
Budeme muset asi šlapovat horou nahoru ale půjdeme s větrem v zádech.
V každém mraku je stříbrné lemování.

 

Zdá se mi, že jsi taková lingvistika, Karle. Vsadím, že jsi nebo jsi jednou byl profesorem.

Chlapci, jsem řekl, hlavy vzhůru. Vypadáte jako skupina krčící se myší.
Tohle je čas, abych ukazali sílu. Vstán'te a zachovejte se jako muži.
Máte se stydět. Kdyby vas tvé ženy mohli ted' uvidět. Přivadli bychom všichni v rozpacích. V zoufalství je smrt.
Je pravda, že na naši milovanou země byla seslána hrůza, jakou jsme nikdy neviděli, ale nezapomeň, že to, co bylo sesláno také muže být vzato zpět.
Věci nejsou tak bezútěšné a nemocné jak asi právě ted' vypadají.
To zloduši jsou také jen muže. Jejich kouzlo není silnější než naše kouzlo.
Náš čas přijde.
Uvědomte si kamarádí, že se svět na nás dívá. Nejsme sámi.
Brzo přijdou spojenci z všech národů.
Chci, abyste si mysleli, že ti supi jsou dobrá věštba. Věštba z Boha.
Neslibím vám. Hora, na kterou musíme lézt je vysoká a přikrá.
Odmítám se vzdát když ještě v těle mám dech.
Povazujeme dobře všechny naše možnosti a potom je chytíme do našeho pasti.
Když se snažili zabít naši sny, vrátíme jim příezň. Budeme jim zabijící jejích snů. Práskneme je ze jejích vrcholu hory a utrpějí hrozný pád. Bude to pád tak hrozný, že nikdo je bude moci dát dohromady.

 

*
Upadli bychom všichni do rozpaků.
**
Hora, kterou musíme zdolat/zlézt ...

 

To byl asi špatný odhad. Po zralém uvážení, řekl bych, že jsi psychologem.
Možná inženýrem. Daří se ti vždy užít zpětné inženýrství v mých pokusy napsát něco, co má smysl. At' vím pokud jsem uhadl dobře.
Neupadnu do rozpaku.

Ti, kteří se bojí skočit, utrpí největší pády.
Ti, kteří se bojí o skok, nikdy se nenaučí letat.

Pokud se mi podařilo vyprásknout ty koskové ořechy z stromy asi neumřu hlady a přežiji další den.
Oplatím jim, kteří mě tady opustili, stejným, kdybych mohl nějak přežít až připluji přátelskou lodě.
Opustěný sám, na malém tropickém ostrovu. Ukrádli moje lod'.
Nemyslel jsem si nikdy, že se mi moje posádka vybouřil.
Byl jsem slepý a nebyl jsem schopen vidět blížící se vzpouru.
Slyším v dálce vvuk bubnů. Zítra se vydáme do džunglie, abych viděl co tam je.
Jeden den jsem kápitan v královině lod'stve a další jsem ztracený na osamělém ostrovu tísice mil od mého domu.
Musím ale být sílný. Nějak přežijí. Není třeba, mi drazí čtenaři, abyste se o mě báli. Přežil jsem nejhorší kalamity.

Musím zvažit všechny své moznosti dřív než dělám můj plán.
Asi pošlám světu vzkaz v lahvě.