miscellaneous

Discussion in 'Grammar & Pronunciation' started by scrimshaw, Oct 31, 2007.

  1. scrimshaw

    scrimshaw Well-Known Member

    Seděl jsem mlčky se svými myšlenkami jak přejeli jsme most nad Šmrdovým Potokem k nemocnice. Zlomil jsem si prst na ruku ale nebolel mě. Mohl jsem jen myslet o Azorovi. Nechtěl jsem, abychom ho museli z milosti utratit, ale věděl jsem, že to mámě udělat. Trápil se už dost. Má hodně bolestí a není to fér, aby se musel trápit dál.
    Nemohu uvěřit, že jsem si zlomil kost v poslední den letní prázdniný.
    Slibil jsem starému panovi Ježku, že bych mu příšti víkend pomohl natřít jeho starou dřevěnou stodolu.
    Vlevo, zahlédl jsem Jiřího, Jonáše a Miloše jak šli k potoku na rýbách. Maval jsem na ně ale neviděli mě.
    Zavolal jsem ale ne slyšeli mě. Myslel jsem si, že jsou šlepí a hluchí.
    Maminka se mě zeptala, ´´Pláčeš Davidku?´´
    ˇ´Ne, nepláču,´´ slibil jsem.
    ´´Vypravěl jsem ti kdy, že si tvůj otec zlomil zapěstí pádem z toho stromu když mu bylo dvácet let?´´
    Na Orelový kopci Jan a Anna pouštěli draky. Vysoké obilí na poli bylo žluté a dospělé.
    ´´Davidku, chceš, abychom někde zajít na zmrzlinu předtím, než se dostaneme do nemocnice?´´
    ´´Ano, maminko, to je dobrý napad.´´
    Cítila k mě špatně, protože věděl, že jsem smutný.
    Podíval jsem na hodinky ale vzpomněl jsem si, že už to tři dny nejde.
     
  2. Karel_lerak

    Karel_lerak Well-Known Member

    *
    better "slíbil jsem, že mu příští týden pomohu" if I really have promised it
    "slíbil jsem, že bych mu příští týden pomohl" may be continued "ale nemohu" or with some condition, under which I would help
    **
    mature =
    "zralý" about plants or fruit
    "dospělý" about people or animal
    ***
    "chceš někam zajít" = "chceš, abychom někam zašli"
    ****
    "soucítila se mnou"(?)
    *****
    about "hodinky" you cannot say "to", as it is plural
     
  3. scrimshaw

    scrimshaw Well-Known Member

    Ona žila vysoko na kopci v jižní Cechách. Viděl jsem ji poprvé když jsme tam otec a já byli na výletě.
    Toulali jsme se po lesem na koních a ona se přicházela k nám s košem třesně. Zpívala, a svůj hlas zněl jako hlas andělu. I zpovzdali jsem mohl vidět jeji tvář a vypadala krásně.
    Nosila tradiční barevný šaty, a měla s ni pes. Jakmile, že on nás viděl, štěkoval.
    Zaslyšeli jsme ji vyvolat, 'Bud ticho, Azore', a hned začala jít do lesa.
    Vyvolal jsem ''Slečno, prosim, nechod!'', ale už byla v lesu a dokonce neotočila. Otec a já jsme jezdili dál ale nemohl jsem ji zapomenout.
    To bylo kdesi dávno když jsem byl mladý.  Už jsem se zestárnul. Vunci už jsou ve universitě. Otec je bezpečně v pravdu boži.
    Můj žena umřela už před osm let a ještě mi hodně chybí. Měli jsme spolu mnoho št'astných let a miloval jsem ji strášně. Nezměnil bych nic.
    Musím ale přiznat, že se někdy své myšlenky toulají zpět do toho dne dávno v lesa.
    Kde je ta paní ted', a co dělá?

    Ten, kdo je bez hříchu, at' je ten, kdo hodí první kámen.
    Předtím, než si všímíš vadu v očich ostatní, všími si vadu ve svých vlastních očích.
     

Share This Page