|
30. prosince 2000
Listopad
1989, tisíce demonstrantů se shromáždilo v Praze,
aby protestovali proti komunistické vládě. Jejich čin
byl úspěšný. Leden 2001, tisíce demonstrantů tuto metodu
opakují, aby protestovali proti novému generálnímu řediteli
České televize. Z části jsou úspěšní v tom, že ředitel
z vyčerpání zkolaboval a skončil v nemocnici. Ale boj
o českou televizi pokračuje a je svolána mimořádná schůze
parlamentu, aby tuto situaci projednala. Po 14-hodinové
debatě, ve které předseda vlády všechny zkritizoval,
bylo jejich usnesení jasné: Není nutné, aby generální
ředitel opustil nemocnici moc brzy. Kdo to vlastně je
Jiří Hodač a proč jej tak mnoho lidí nesnáší? Jeho oponenti
jej napadají, že v 70-tých letech kolaboroval s komunistickou
vládou na normalizačním programu zpravodajského vysílání.
Vidí jej jako aparátníka, který bude, jako generální
ředitel televize, jednoduše poslouchat vládu. Jeho opatření
v boji se stávkujícími dokazují, že mentalitu aparátníka
skutečně má. Místo blokování vysílání stanice by udělal
lépe,
kdyby stávkujícím dovolil hrát jejich hru a zbavil se
jich později. Byl by víc než oprávněný k tomu, aby je
za jejich směšné stávkování propustil. Odsuzovali roli
politiků v televizi, přesto však hledají podporu u Koaličních
stran a takových lidí, jako je pan Kühnl. (Abyste si
učinili představu, co je to za člověka, pokuste se vyslovit
si jeho jméno.) Stávkující stojí v pozadí každého neautorizovaného
zpravodajství s přísným pohledem a mají na sobě malé
stužky - červenou a bílou, možná proto, aby pripomněli
těm, kteří je nemají, že až to jednou skončí, budou se
vyrovnávat účty. Ale tím, že reagoval tak, jak každý
očekával, ztratil Hodač skoro veškerou podporu veřejnosti.
K tomu přispěly svým dílem i přední české deníky, a to
hanobením Hodače i jeho týmu. Vzhledem k tomu, že jádrem
problému je, hypoteticky, zákon, vytisklo Dnes seznam
všech dosud porušených zákonů a ujistilo, že 99% z nich
bylo spácháno Hodačem. Dnes je často posuzováno jako
Havlovy noviny, zejména v jeho sporu s vládnoucími Demokraty.
Havel má stále respekt, a to v takovém stupni, že pokud řekne toto je otázka svobody
tisku, zahraniční zpravodajské agentury budou ochotně
souhlasit tak, jak to udělaly v tomto případě. Naštěstí
pro svobodu slova není Havel před českým denním tiskem
imunní zcela. Jde o to, že je velmi jednoduché nenávidět
vedoucí osobnosti Demokratů i Koalice, a proto Havel,
hrdina listopadu 1989, který je nyní nemocným a iracionálním
prezidentem, je pořád vším, co v lednu 2001 zbylo.
23. prosince 2000
Mrazík,
nebo-li děda Mráz, je ruská pohádka, která znamenala
pro Východní blok to, co pro Američany znamená Čaroděj
ze země Oz. Mezi českými diváky je stále populární a
ve vysílání je zařazena na odpoledne v předvečer Nového
roku. Jestli bude nebo nebude závisí na nynější krizi
rozvíjející se v této zemi. Před pár týdny zvolila Rada
ČT pro televizní vysílání nového generálního ředitele
České televize. Tato akce vedla k převzetí stanice rebelujícími
členy zpravodajství. Měli pocit, že nová ředitelka zpravodajství,
která kdysi pracovala pro předsedu ODS, nebyla dost nezávislá.
Navíc tvrdili, že svoboda tisku je dána v sázku tím,
že rada je volená Parlamentem a ten je pod kontrolou
opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD. Menší strany, které
k zastavení vládnoucích demokratů vytvořily koalici,
se rychle připojily k rebelům. Vedoucí jedné z koaličních
stran nejenom že strávili s rebelujícími noc ve velíně
stanice, ale dokonce si pro tuto příležitost přinesli
s sebou pyžama. Jediné, co chybělo, byla účast prezidenta,
který
se netají spoluprácí s koalicí proti demokratům. Havel
se neukázal, ale nemohl odolat další směšné poznámce.
Řekl, že to, co Rada ČT udělala, mu připomíná únor 1948.
Tato narážka se vztahovala na komunisty, kteří, trebaže
legálně, zneuctili podstatu zákona. Havel měl zkontrolovat
historické archívy. Komunisti nastoupili k moci s masovou
podporou v ulicích. V každém případě představitel politické
strany oblečený v pyžamu si může dovolit srovnávat Radu
ČT a komunisty, ale od prezidenta se očekává slušnosti
trochu víc. Co se týká zneuctění podstaty zákona, pokud
nové vedení České televize dokáže vysílat Mrazíka na
Silvestra, tak jak má, budou lidé spokojeni.
16. prosince 2000
A
nyní několik slov od premiéra. "Chtěl
bych dnes ve svém předvánočním projevu promluvit k těm,
kteří se o Štědrém večeru nejvíce shromažďují kolem vánočních
stromků: k našim dětem a mládeži. Vy, kteří dorůstáte,
nepozorujete ani, jak mnohé se u nás v poslední době změnilo
a mění. Ani legendární Vánoce nezůstávají beze změny. Září
sice dále vánoční stromky, čekají se dárky, ale mizí už
jesličky, které dříve bývaly doprovodem vánočních svátků,
jesličky s Ježíškem musely být dříve o Vánocích v každé
domácnosti, i když jsme je museli vystříhané z papíru zapíchat
jen do mechu za okny. Malý Ježíšek, ležící ve chlévě na
slámě vedle volka a oslíka, to byl symbol starých Vánoc.
Proč? Měl připomínat pracujícím, že chudí patří do chléva.
Když se mohl ve chlévě narodit a bydlet Ježíšek, proč byste
tam nemohli bydlet vy? Tak mluvili k chudým a pracujícím
bohatí a mocní. Děti pracujících se již nerodí ve chlévech.
Proto také v době kapitalistického panství, kdy bohatí
vládli a chudí se dřeli, pracující namnoze ve chlévech
bydleli a jejich děti se tam rodily. Doby se ale změnily. Nastaly mnohé převraty. I Ježíšek vyrostl a zestaral,
narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí
již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu.
Nazí a otrhaní nechodí již dnes ani naši pracující a jejich
děti. Děda Mráz prijíždí k nám od východu a na cestu mu
září také hvězdy, nejen jediná betlémská. Celá řada rudých
hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách.
Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a
maminky splnili na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku
první Gottwaldovy pětiletky. Čím více je těchto zářivých
hvězdiček, tím radostnější budou naše svátky, které se
stávají svátkem radostné oslavy splnění úkolů celoroční
naší práce. Čím důsledněji je tato práce vykonána a úkoly
splněny, s tím větší nadílkou je příjezd dědy Mráze provázen.
Do Vánoc splníme závazky Stalinovi. Proto dnes k radostnému
vánočnímu svátku slibme našemu osvoboditeli, příteli a
učiteli soudruhu Stalinovi, slibme našemu prezidentu soudruhu
Gottwaldovi všichni my, velcí i malí, že se budeme starat každý ze všech svých sil, abychom své
pracovní schopnosti ve školách, závodech i kancelářích
a na každém pracovním místě rozvíjeli tak, aby úkoly vytyčené
pro poslední rok Gottwaldovy pětiletky byly do příštích
Vánoc na všech pracovištích splněny. Aby nad všemi závody,
šachtami, státními statky, JZD, ve městech i na vesnicích
se rozzářily jasné rudé hvězdy splněných závazků, aby naše
krásná vlast rozkvetla novými květy splněných úkolů a plánů.
Tím zkřížíme také zločinné plány a úmysly těch, kteří místo
tvůrčí práce chtějí připravovat novou světovou válku, aby
mohli znovu zotročit naše národy a vykořisťovat lidskou
práci. Slibme si, že ubráníme mír a zachováme tak na celé
zemi pokoj a klid všem lidem dobré vůle!" Tak mluvil premiér Antonín Zápotocký k Československému národu před Vánocemi
1952. Následujícího roku se stal prezidentem a panovníkem
nejrepresivnějšího období v historii této země.
|
