Nepozradím tajemství ani za zlaté prase. Je to něco, co se mnou vezmu do pohřbu. Dokonce i pod mučením nepozradím to, co mi byl řečeno. Nejsem zradce a nikdy jim nebudu. Veliké mysly mluví o myšlenkách, velké mysly mluví o událostí, málé mysly mluví o dalších lidech. Neboj se, tvoje tajemství je se mnou bezpeční. Vběžel jsem dovnitř, abych se z deště dostal a jakmile jsem byl uvnitř, vysušil jsem se osuškou a zapnil jsem televizi. Muž v televizi mi řekl, že dnes není žadné šanci, že bude pršet. No, to rád slyším, myslel jsem si. V roce osmnáctset padesát devět zvon v Londyně, který se nazývá ˇBig Ben´ zvonil poprvé. Seskočil jsem z lodě do vody a potápěl jsem tak hluboko, jak jsem dokázal. Hledal jsem perly na dne laguny. Nedotýkej jej. Obr není mrtvý, jen spí. Nemůžeš vidět jak se mu hrud' hýbá nahoru a dolů? At' spící obr spí. Nesrovnatelná krasa z uplného zníčení. Jsme omezováníi jen tím, naším přestavou. Všechno, co vidíš a myslíš, že víš, je jen přelud.
* “A gossip is one who talks to you about other people. A bore is one who talks to you about himself. And a brilliant conversationalist is one who talks to you about yourself.” — William King
To není můj citát To je citát, který zná Vojta. Je to ale dobrý citát. Nejvynikající společník umí v hovoru masirovat ego osoby, s kým hovoří. Ani kdyby mě mučili, nikdy nepozrádím tajemství, který jsi mi vypřávěl. Je něco, který si se mnou vezmu do pohrub. A tak můžeš být klidný. Tvoje tajemství je u mne úplně v bezpečí. Přestáň! Nedotýkej se ho! Copak nevidíš, že jen spí. Jsi slepý. Podívej se, jak se mu břícho hýbá. Není mrvý a kdyby věděl, že jsme tady, pošlapl by na nás, jako jsem byli mravenci. Jak jsem jel do práce vlakem, dával jsem se z okna na blíží se bouře. Nevím proč věřím mužu v televizi, když říká, že déšt' nehrozí, slunce bude svítit celý den. Deštník je doma a já celý den budu venku. Tohle situace by měl být ůplně převídatalné. Měl bych zůstal ráno v pokoji.
Řekl jsem jí, že se nemusí ničeho bát. Že je to tajemství, které si se sebou vezmu do hrobu. Že můžete se mnou počítat. Nikdy bych neodhalil níči tajemství, které mi dál s očekáváními, že nepůjde dál. To je důvod, proč je to nazvané tajemství. Snížil svoje polní dalekohled, protože věděl bezpečí, kdyby se na takového muže díval příliš rovně. Lars se uvědomoval, že by ten muž na druhé straně údolí cítil, když ho někdo pozoroval. Lars by to mohl citit také. Věděl kaliber (kvalitu) muže, kterého ho pronásledoval a měl ho v účtě i když ho nenáviděl. Jeji bratr měl pravdu. Lars by neměl přinést potíži sem, k své rodinu. Narodili se do potíže a pořád žili v stínech stráchu. Proč by muži (Lars) na skálinu měla pomoct? Protože on byl nepřítel mužů, kteří zabili jejiho otce. Probudil se náhle. Ruka šel k zbřaně u boku....co ho probudil? Žadný běžný zvuk by to udělal, jeho podsvědomí byl zvyknuté na běžné noční zvuky. Musel to být něco jiného, něco, které nepatřil symphonii noci. V dálce kojot vyvolal noci. On je někde tady. Jak to víš? Nevím, ale to cítím. Musime jen čekat. Musí nakonec opustit místo, kde se skrývá.
* nikdy bych nikomu neodhalil to tajemství × nikdy bych neprozradil to tajemství ** technically, it is ok, it just sounds a bit unusual; on the oher hand it is perfectly acceptable to say muž jeho kalibru/muž jeho formátu – a man of his caliber in this situation you'd rather want to use veděl, s kým má co do činění (a svého pronásledovatele měl v úctě, i když ho nenáviděl *** kterého pronásledoval – who he was after který ho pronásledoval – who was after him
Skrývaje se na skalinách, zbranění muž zvedl dalekohled a sledoval muže, který ho pronásledoval. Rozhodně ho měl v účtě, protože se snažil, at' se snažil, Lars ho nebyl schopen ztratit. Obdivoval jeho trvalost a schopnost. Lars věděl, že tenhle je někdo zvláštného. Není běžný stopař. Tušil, že je Apache. Za něm jeli šešti jezdci, kteři Larsa chtěli zabít. Nežáležil na tomhle, že to byl čestné boj. Hledali pomstu, protože Lars zabil jejich šéfe. A tak nakonec přislo k tomuhle. Stal jsem tam ve svítání u huby ješkyně a díval jsem se na jezdcy, kteří mě pronásledoval. ´Dobré ráno, chlapče. ´Dobré ráno, Larse, přišli jsme, abychom tě pověšili.' 'Já vím, ale nebudu jediný, který tady umřu.' Věděl jsem, že mohu zastřelit aspoň tři z nich. 'Předpokládám, že vás nemohu předsvědčit, že co se stalo, bylo čestné boj.' 'To nevadí. Někdo za to musí zaplatit.' 'Nikdy by neměl zabít mého přítele a ukrást mi koně.' Díval jsem se na ně jak se začal rozestoupit. Chlap v nalevo vypadal nervozně a věděl jsem, že on nebyl velkou hruzbu. Zatím muž na pravé, ten je mladý a hloupý a chci se osvědčit.
Lars se díval na zránění v rucě. Ještě krval, ale ne špatně. Věděl, že může ji použít, pokud to byla třeba.(if he had to) Jak poslouchal padající déšt a cítil chladný nocní pustní vzduch, jeho mysl se vrátil na dny, kdy on a svůj bratr chodívali na ryby v jasné proudící potomky ve Virginii. To bylo dávno, ale vzpomínky ještě jsou čerstvé. Co dělá Virgil ted'? Ještě žíje? Vzal si kdy? Naposledy, kdy Lars ho viděl, hledal zlato v Californii. Král stál u stole a díval se dolu na papíry. Myslil si, at' mi odpustil bůh za to, co se chystám udělat. Věděl, že se svým podepisem, vyšlá nevinný muž k jeho smrti. Vypadal jako nesl na svá ramena váhu světa. Zbývá mi trochu času dřív, než se s tímhle světem rozloučím, ale dřív, než umřím, uvidím na tronu Anglie pravdového Krála.
Kdykoli se cítím jako na svých bedrech nesu tihu světa, připominám si, že to je jen přelud. Rád spím pod širší pouštní oblohou, kde všechny hvězdy mlečné dráhy svití nad hlavou jako milion maličké diamanty. Nechci se příliš chlubit, ale množí si myslí, že jsem nejlepší stopař, jakého kdy viděli. To ochotně nepřiznu, nehledám slavu, ale mohu o sobě říci tohle, že znám pustinu docela dobře. Dovím, jak věci tady žijí. Slyším srdeční tep tohohle divokého, nezkroceného země. Aby tady někdo chtěl přežít, musí se stát částem země. Může to být vašímu přítelu, anebo vašimu nepřítelu. Záleží to na vás. Ti starověci tady živali tisíce let, dřív než první bílé muže dokonce i zjistili, že tohle země existoval. Upozornil bych ale jakýkoliv, kdo chci tady žít, že život tady není snadné. Ti, kteří tady přežijí, jsou houževnati lidé. Nebojují proti pustinu, žijí s pustinou.
Mnozi říkají, že jsem o mnoho nejlepší stopař v celém území, ale to sám o sobě nikdy neřeknu. Jen dělám, co dokážu nejlíp. Nerad pískám svoje vlastní trubku...Blow your own horn....Brag about yourself. Pod širou pouštní oblohou a jejích tisíce jasných hvězd, spím jako miminko. Je to nejklidnější místo, jakého znám. Tohle je místo, kde člověk může zapomenout všechny potíže světa. Poslouchás-li, přijemný pouštní vítr ti odhali všechny tajemství vesmíru. Ale musíš poslouchat. Mám pocit, že duše těch, kteří tady byli před nami, ještě tady žijí. Zdá se mi, že se mohu teměř dostat hvězdy. To mi připomíná tuhle písničku. Kdybych se mohl dostat hvězdy, strhl bych jednu z nich pro tebe, s ni bych vysvětil tvoje srdci,...I'd shine it on your heart abys věděla právdu.
Nikdy neřeknu o sám sobě, že jsem moudřejší muž na světě. To bude hřích. Uvědomuji si, že někteří jsou daleko moudřejší než já. Ale mohu s tím žít. Není nejhorší věc na světě, abych nebyl nejmoudřejší chlap. Jsem skromný muž. Nikdy nechlubit rád. Nerad si honím triko. Právě naopak, raději bych letal pod radarem. Rad jsem neviděn. Strhl bych pro tebe jednu z těch hvězd, kdybych na ně jen dokázal dosáhnout. Ale to je nemožné, a tak doufám, že se ti líbí tahle hezká laskura, kterou jsem našel na pláž. Drž ji u uší a můžeš slyšet moře. Řekla mi, že to je nejkrásnější lastura, jakou kdy viděla. Připlul jsem na tenhle zemi s velkými sny o dobýtí a slávy. Vrácím se k mýmu dalekýmu domovu po čtyřmi dlouhými lety. Nemohu uvěřit, že konečně nadešel den, kdy mohu utéci z toho věžení. Žil jsem noční můru od doby, kdy jsem byl zamknut kvůli něčemu, co jsem neudělal. Prožil jsem noční můru, která je horší než smrt, ale nějak jsem přežil. Jen doufám, že jednoho dne mohu pustit tuto nenávist, co držím v srdci a, že mě jednoho dne ty noční můry přestane navštívit.
* nikdy se nechlubím rád – when it comes to bragging, I don't really enjoy it nerad se chlubím – I don't like to brag
Odplul jsem ze přístavu s velkými sny o dobývání a slavě. Vracím se s jen pár lastury, ale také jako moc moudřejší muž. Asi jsem se nestál bohatým, ale peněz není jediný způsob změřit bohatsví. V líné letní dne jako je tohle, rád tady sedím v stínu téhle duby a dívat se na cestující jak se chýstá vydat se přes pustinu k legendárním městů zlata. Hledají svoji nezískatelné sny. Dostavníky odejdou z téhle praškého starého města každý den. Tyhle jsou lidé, kteří nemají žadnou myšlenku o tom, co na ně opravdu čeká nakonec cesty. Jsou jako obětí veděné k zabíjení. Věděl jsem ale, že sny jsou velmi mocní věcí. Nikdo nechce opustit svoje sny. Nechali za sebou všechno, co poznali a měli. Jejích rodiny, jejich domovy, jejich přátelé. Málo se stane bohatým, málo umře cestou, ale většina z nich najdou jen velmi těšký život. Neuvědomoval jsem si na to tehdy, ale byl jsem svědkem těmu zapadnímu rozšiření. Takzvané zjevné předurčení. 'Whoa! Zdržte vaše koně, někdo jiného s vámi chce jet. Je ještěn jeden pasažér.' Kuči řekl: 'No, nemáme celý den. Už jedeme pozdě. Řekni ho, aby měl naspěch.' Čas nečeká na nikoho. 'Tihle východ'ané mi způsobí smrt...These easterners will be the death of me. 'Jsou skupina želenáčů.'
* asi jsem nezbohatnul ** za líných letních dnů jako tento rád sedávám ve stínu… *** nikdo se nechce vzdát svých snů **** expanze na západ ***** mám naspěch pospěš si
Jako obětí vedené k porážku, nastoupili do dostavníku smířijící se k západu a země jejích snů. Neuvědomovali si to tehdy, ale byli součást takzvané velké expanze k západu.....Zjevné předurčení....Manifest destiny? Hledali svoje nedosažitelné sny. Netrpělivý kočí chce začít cestu, protože si myslí, že už májí zpoždění. Koči za koní si mumlá: 'To zelenači budou moje smrt. Nemají ani ponětí o tom, co na ně na konci prašné cesty čeká.' On není zlý chlap, jen je realista. Aby někdo tady přežil, musí se naučit být tvrdým. Slabí tady nežijí dlouho. Kontroloval svoje kulovnice a napil se. 'Příští stanice, Rokle Mrtvého Muže'...Dead Man's Gulch. Díval jsem na něj až do té doby, když už jsem je neschopen vidět a věděl jsem, že je jednoho dne následuji. Já taky mám svoji sny.
