An exercise in prepositions

Ahoj Karle...Přeju ti fantastcký vikend.
Dávám jim vinu, protože jsem je viděl, jak to udělali.
Viděl jsem je jak šlí k jinému stolu a nechali chudého Petra tam sám.
Nevěříš-li mi, zeptej se Jany. Ona je viděla také.
Můžeš mi uvěřit, to přehaním. Nemám důvod ti lhat.

Po zralé úvaze, necheceme abys to udělala sáma. Počkej na tvůj bratr.
Umí to (udělat?) dobře.(he knows how to do it?)
Neposlouchej nás hovor. Je to soukromé.
Pří hezké západu slunce byly oblaka a všechny barvy duhy.
Obloha pestře zářila.
Změnil jsem názor, udělej mi je, dobře? No to nevadí, raději bych si je udělal sám.

Slovo slunce ve druhém pádě je také prostě slunce.

Sestra chce jednoho dne být herečkou, tak se pořád a všude připravuje dokud ji nebude.

 

Hoho, řada je na vás být horké. U vás je teplota kolem 95. Nepotrvá ale.
Po pár dnu, zas byla teplota u tebe kolem 23 stupňů Celsia, jako ráj.
Trošku se smažíš, rozumím. Smážíš se tam jako spalený brambor.


Včera jsem ji viděl jak šla k jinému parku. Tam ji čekala rodina. Včera byl její narozenený. Je ji třicetjedna. Ona je ještě tak mladá.
Byli tam celá rodina, bratři, sestry, dědeček a babička, rodiče a její dvě dcery. Seděli pod střechou, protože pršelo.
To nepřeháním. Nemám důvod ti lhat a stejně nemám rád lhat.

Bratr vylezl žebřík a s něho bohužel spadl. Musel jít na nemocnice, chudák.
Měl by na Petra počkat. On umí vylézt žebříky bez s nich padání.`(without falling off them?) On to umí dobře. Nikdy už s nich nespadá.
Naučil se své lekce před pár leta.
On ví, jak to udělat líp než můj bratr, který ted' leží v posteli v nemocnici s zlomenou nohou.

Petr u stolu sedí sám. Ostatní ho tam nechali samotného. Zas popopije.

Neposlouchej náš rozhovor. Do toho ti nic není.
No, ty jsi ale dnes spratek ne? Nechtěl jsem stejně poslechnout tvůj hloupý rozhovor. Je to velká nuda.
Dost Honzo, jdi sice! Jdi venku a podívej se na hezký západ slunce.
Je tam také barevná duha.

 

Tak řada s horkem je na vás. Před chvíli byli tu hezké tmavé oblaky na oblože. Bouře ale z nějaké důvodu neměl hodně deštú, však to přivaněl(brought in by wind) krásný studený vzduch.
Přeji si, že tam u vás už neni teplota kolem třicet stupňů celsia.
Mám pocit, že to dlouho nepotrvá. Pár po dnech bude zas u vás jako v ráji.
Nechceš se smažit jako spálený brambor. Lidé v středním Evropě ty stupňů
nezvyklé.

Neměl jsem důvod ti lhát, kamaráde, a lhaní stejně nemám rád.
Nerad lhaní, tak pořád se snážím řict pravdu. Jsem čestný muž.
Zítra bude její narozeniny a bude jí jednatřicet. Ještě má mléko na bradu.
Byla u oslavy celá rodina. Stryč se zas opil, jak obvykle.
Chtěl vylézt na žebřík, ale všichni věděl, že by s něj spadl.
Choval jako šašek. Potom byl trošku popudlivý. Nikdy se nezvládá dobře když pije. Neumí pít alkohol.
Trhni si nohou..I don't understand the grammatical construction.
Is that in imperative mode? I am pulling your leg(joking)

 

Lidé ve střední Evropě nejsou na tak vysoké teploty zvyklí. Teplota kolem třiceti stupňů celsia je horká, velmi horká. Můžu tomu rozumím.
Právě ted' jasně svítí slunce ale už slyším hrom, který prohlásí přijezd odpolední bouře. Ochutně je vítame. Je to krásná období deště.
Zdá se mi, že vítr dnes přinese mnoho vody. Ohromný šedivý oblak je nad mnou a vidím, že déšt' padá tu a tam ale ne na mě.
Nerad lžu, tak tomu mužeš věřit. Nemám rád lhaní, protože jsem čestný muž.
Píšu pohádky, ale to nejsou lzy, to jsou něco jiného. Souhlasíš se mnou?
Ona ještě má mléko na bradě. Je tak mladá.
Je jí jen třicet. Je taková jarní koře.
Měla včera narozeniny a oslavili jsme ji v parku za chrámem. Měls tam být. Byli tam celá rodina a mnoho přátel. Jan zpival lidovou hudbu a babička a děda tancili na stole. Všichni se smali. Byla to prima zabava.
Dostala hromadu darků.
Samozřejmě se strýc opil jako obvykle.
Na oslavě byla i šašek.
Pravděpodobně si pravě ted' myslíš pro sebe,''Davide, trhni si nohou.
Jen kecáš, kecáš, kecáš.''

 

8) 8)

 

Byla to na oslavě prima zábava, když babička s dědou tančili na stole.
Všichni se smáli a brzy ostatní taky tančili. Její přátely se hrali hezkou hudbu a my si nemohi pomoci. Všichni začali zazpívat, když se hrali nardodní hymnu.
Měls nás uslýšet.
Kde domov můj, kde domov můj......
Babička zacala plakat. Slza běželi po tvář. Dokonce i děda plakal.
Po tom, co jsme zpívali....země česká kdomov můj, země česká domov můj všichni tleskali. Plakal jsem také já.
Víš, my jsme velmí vlastenecké.
Potom zpívali všelijací lidové písničky.
I opilý strýc zpival. No, možná něco žmoulal.
Knučil Honza samozřejmě, že nemá žádný dárek.

Rád jsem, že slohlasíš se mnou, že mé pohadky nejsou lži. Jsou něco jinéch. Nevím ale přešně co.(but I don't know exactly what(they are))

Je Jana taková jarní kuře. Jana is just a spring chicken(very young)(newly born)

Hrom oslašuje příchod odpolední bouře.
Můžeš tomu rozumět...Can you understand it?

 

If this is a question for me: Yes, I do understand perfectly, only sometimes I am not sure about and have to write "(??)" 8) 8)

 

ahoj..Hezkou sobotu..tak rozumíš tomu, co píšu. To je dobré. Jsem rád, že se trošku domluvím.
Naše přátelí minulou noc hráli hezkou lidovou hudbu. Bratr je fantastický lidový hudebník. Všichni tancili celou noc.
Zpívali jsme národní hymnu a babička a děda plakali. I opily strýc se snažil zaspivat. Pobrukoval něco a potom spadl na podlahu.
Slzy běželi po tváři a současně si nemohli pomoci smát se.
Bratr a táta ho sebrali s podlahy a hodili ho na gauč.
Zpívali jsme všelijaké lidové pisničky.
Měls nás slyšet. Myslím si, že bys byl ohromený. Jsme velmi vlastanečtí.

Honza knučil jak obvykle. Kňoural, že nedostal žádný darek. Podle mě ho rozmazluji. Už je mu osm let. Je přiliš starý se chovat tak.
Matka říká, že ještě je pískle neopeřné. Nesouhlasím. Myslím si, že už je čas, aby vyrostal.

Kohour hlašuji začatek nového dne. Bude mít plný den. Neni snadný být král své království. Liska pořád je někde nedaleko. Nejen je král ale také musí být hlidač, a to je nekonečný práce. Liska pořád chce ukrást jarní kouře.

 

Now it is I who is pretty amazed - this passage is almost without mistakes!

Very good

* "dlouhý den" = "day full of work" especially in retrospective or anticipation

** "kuře" = "chicken"; "kouře" = "smokes, fumes"

 

Divím se také já, Eleshar, že byli tam tak málo chyb.
To je ale povzbuzijící.(to je hezké slovo, mám rád jak to zní)
Aspon způsob, co to vyslovit.
Kohout je král ale musí také být hlídač. Pořád má dlouhé dny. Zlá liška se skrývá někde nedaleko, někde v lesem, někde u jezera, a někde v louce a rád kráde jarní kuře.
Liška a kohout jsou nepřátelé. Kohout nechápá proč sedlačovy líný pes nehoní liška. Není snadný být králem.

Poslouchali jsme lidovou hudbu celou noc a všichni tančili a moc se toho užili.
Přeji si, aby byl tak dobrý hudebník jak bratr. Vše divky mají radi jeho hudbu.
Oni si myslí, že je tak hezký. Sleduji ho všude.
Myslíš si asi, že jsem trochu žárlivý. To bych neřekl. No...možná jsem trochu žarlivý.
Zřejmě se potřebuji chovat víc jako dospělý.
Jsem dospělý, je čas, abych se začal chovat takhle.
Možná kdyby se choval dospěle místo žarlivého mladšího bratra, divkám se také budu líbit.

Raději bych byl št'astný chudák než nešt'astný král.

 

*vocative... vocative, vocative, vocative

**""aspoň" is colloquial, "alespoň" is standard

*** plural

****
"moc si to užili" = "užili si to moc" = "they enjoyed it much"
"moc si toho užili" = "užili si moc toho" = "they enjoyed (too) much of it"

*****
if you have "přát si" and a verb which has the same subject as this "přát si", the verb can be in infinitive:
přeju si (já), aby měl (on) hodně peněz - two subjects, construction with "aby"
přeju si (já), abych měl (já) hodně peněz - one subjct, construction
"přeju si mít hodně peněz" is acceptable and even better

****** conditional functions in Czech on more or less the same principles as in English even though it is more liberal

 

Díky Eleshare
Tam v tvém příspěvku byl mnoho perl moudrosti. :wink:
To je povzbuzující. Mám rád způsob jak to slovo zní, alespoň způsob, jak se to snažím vyslovit. Je to ale uplně možné, že způsob, jak to vyslovuji, nevypadá vůbec jak to má znít. Složité pár vět. (I like the way the word sounds, at least the way it sounds when I try to pronounce it. But it's entirely possible that the way I pronounce it, isn't anything at all like the way it's supposed to sound.)
Hladová liška se skrývá občas na louce. Ráda krade jarní kuřata tak musím pořad být ve střehu. Jsem nejen král toho království jsem také hlavní hlídač a to je moc důležité práce. Všichni se mnou počítají, když sedlákův liný pes je bezcenný.
Jsem jejích hrdinou, ale musím ti říct, že abys byl král, musíš být skutečně sílný. Kuře mě sleduji všude. Je můj klub fanoušků.
Všichní dívky mají rady způsob jak si vyšlapovat po mém kralovství.
Ostatní kohouty jsou žarliví ale každé nemuže být králem.
Dost, proště se ted' chlubím. Nikdy nemá rád chvastoun.

Kdybych se choval víc jako dospěly, dívkám bych se asi víc líbil.
Přeji si moci s tebou jít na zoologickou zahradu.?

 

kuře - kuřata
kuřete - kuřat
kuřeti - kuřatům
kuře - kuřata
kuře! - kuřata!
o kuřeti - o kuřatech
kuřetem - kuřaty

 

Mnoho perel moudrosti tam bylo, a jsem si jistý tím, že budou ve tvém
příštím příspěvku dálší perly moudrosti.
Líbí se mi moc, jak slovo 'povzbující' zní, prinejmenší jak to zní, když se to snažím vyslovit, které mimomchodem, nezní vůbec, jak to má znít.
Je ale docela možné, že to vyslovuji špatně. Je možné, že způsob, jak to vyslovuji, zní jako nesmysl někomu, kdo mluví česky.

Hružná liška se občas skrývá na louce, nebo u řeky. Je to moje zaměstnání
hlidat své království před něm a jejími přátely.
Nikdy nedovolím, aby mé kuře jít kam, tam se líšky dávají dobrou noc. To by bylo rozhodně nebezpeční. Pořád mám dlouhé dny, a porád se musím být první vzbudit ráno. Je to pořád stejné, poslední do postele a první vstat.
Není fer, ale co, je můj osud.
Kuřatům se alespon líbí způsob, jak si vykračuji po svém králoství. Souhlasím se nimi. Rozhodně je to něco působivé. Můj klub fanousků mě sleduje všude. Vím, že jsem trošku chvastoun, ale ......

Přeji si moci s nimi jít na dovolené. Mají v plane navštívit Paříž, Řím, Prahu, a Ateny. Ty se mají.

 

Ahoj Karle, Doufám, že ty a rodina a přátelé se mají dobře.
Našel jsem tam na plaži mnoho perel moudrosti a dal jsem do kapsy. Budu se je učit když přijdu domů. To je taková smišená metafora.
To je povzbuzující, že se mi snažila zavolat zpět. Možná chce jít s mnou na školní promanádu.
Doufám, že způsob, který vyslovuji slovo 'povzbuzující', zní alespoň něco jak je to opravdu vyslovené.

Je to moc nebezpeční být v noci kde lišky se dávají dobrou noc. Nikdy nedovolím, aby mé kuře šlo tam. Proto jsme pořád v kurníce před setměním. Potom musím poslouchat kuře klábosí. To je ta rozhodná noční můra. To bych nepřal svým nejhorším nepřátelům.
Není to fer, ale je to můj osud, abych byl pořád poslední do postele a první vstát. Mysleli byste si asi, že by si mě trochu ocenili, (You would think that they would appreciate me),ale ne. Zacházejí se mnou moc špatně. Je li to můj osud, tak ano budiz. Nejsem kverulant. To budu dělat s usmevem po tvář.
Jen bud' štast'ný, že nejsi král.

Potřebuji dovolenu.