Když Pompeiusovi špioni zjistili přílíš pozdě, že Ceasar a jeho(svá?) armáda odpluli od Brindisia k Řecku, ztratil jeho(svá?) přiležitost zničit Ceasar na moři. Potom, co Caesar zničil Pomeiusovu armádu v Recce, a ponásledoval unavený velitel na Egyptu, vrátil se do Římy a stal se díktatorem. Od té doby jeho dny byli čislované. Jeho nepřátelé ho strojili a zabili ho ve senátním komoru. Vzestup a pád Říše římské je téma debáty i až do dne. Zda člověk se učí z minulosty nebo ne, to je otázka.
If ever I should wish a retreat, whither I might steal from the world, and dream quietly away the remnants of a troubled life, I know of none more promising than this little valley. Kdybych si kdy přal nejaké místo, kam bych se mohl skrýt před světem, a sním si tišše zbytky nějakého nepokojného životu, neznám žádné místo víc vhodné než tuto malou údoli.
Very good, just a few corrections: Kdybych si (ně)kdy přál najít/nalézt nějaké místo, kde bych se mohl ukrýt/schovat/skrýt před světem a prosnít tiše/v snění tiše prožít zbytky neklidného/nepokojného života, neznám žádné vhodnější místo než toto malé údolí.
Díky Karle Našel jsem v knihovně knihu krátkých historek napsaný známým spisovatelem. Skutečně mám rád způsob, jakým psal. Je to, co bychom říkali velmí barevný jazyk. Budu se snažit přeložit víc radky v buduocnosti. Měl skvělý styl. V tam klidném údoli, chtěl bych v snění tiše prožit zbytky svého života. Tam bych se ukrýl před tímto krutým světem. (To jsou moje slova, ne jeho)
Were, děkuji za opravy. Pompeius, nemyslel jsem o něm v poslední době. Caesar ho pronásledoval na konci světa, do Egypta. Nemohl si dovlolit, že tak nebezpečný nepřítel žije dál. On byl chytřejší muž než to. Potom, co se Caesar stal diktátorem, byly jeho dny sečtené. Měl ale, bezpochybu, velmí bavitý život. Mám rád knihu povídek, kterou jsem naležl v knihovně. Ukryl jsem se dnes s ni u teplé ohňu před studenou tmavou noci a přečtu si ji, ale je dost velké tak určitě ji nedočtu. Nechám nekladný svět venku. Můj dům je můj hrad a neni jíné místo lepší než doma. Otázka ještě stojí ale, zda se člověk poučil z minulosti nebo si opakuje znova a znova stejné chyby. Moc rád spím. Kdyz spím, občas sním, a když sním, občas letím tam, kam bych jinak asi nemohl letět. 'To bych neudělal, kdybych byl tebou.' 'Proc? Bojís se?' 'Neřekl bych přesně, že se bojím, jen, že vím rozdilý mezi spravnou a špatnou. Nikdy jsi neposlechl slova ''Neudělej ostatnímu to, co nechces aby ti udělali?'' Kdybych nebyl tak unavený, šel bych do obchodu a koupil bych nám zmrzlinu.
Tyhle řadky jsou z vymyčlené historky ''Legend of Sleepy Hollow'')(Legenda Ospalé Dutiny), napsané Washington Irving. Hollow...archaic word.. small shallow(not very deep) valley, napsaný Byl to, jak jsem už řekl, pěkný podzimní den, obloha byla jasná a přiroda nesla ten úrodný a zlatý oblečení, který pořád spojujeme s nápadem hojnosti. Lesy se už dostali do svých vážných hnědých a žlutých (barev), zatím nějaké stromy toho křehčího druhu už byli uštipnutý těmi mrazy na oslivné barvy oránžových, fialových, a červeni. Řadky dívokých kachen se začli dostavit vysoký na oblože; štěkot/ volací veverky by asi poslyšel z haji dubnů a bílých ořechů, a z sousední strništi ten zamyšlený pískat těch křepelek. It was, like I have said, a fine autumnal day, the sky was clear and nature wore the rich and golden livery(again,archaic)(distinctive dress), which we always associate with the idea of richness. The woods had put on their sober brown and yellow, while some trees of the tenderer kind had been nipped by the frosts into brilliant colors of orange, purple, and scarlet. Files of wild ducks began to make their appearence high in the sky; the bark of the squirrel might be heard from the groves beech and hickory, and the pensive whistle of the quail from a neighboring stubble-field.
Juan de Zavala, ten skutečnou hrdinu, který žil v patáctém století, vyprávěl tu známou legendu. Je nějaké pták, ktery se jmenuje Fenix. Fenix má dlouhý život. Žije stoleti, ale v každé době je jen jeden z nich. Nakonec jeho život Fenix vzplane a jeho hnizda s ním shoře, ale z popleta povstane nový Fenix. Je v té legendě naučení. Možna je to, že žádné civilizace netrvá navždy. Nikdy jsem poznal toho známého Juana ze Zavaly. Jen jsem slyšel o jeho mnoho dobrodružství. Někdo dokonce i o něm napsal knihu prý. I když byl skutečnou hrdinu, ještě se s něm ženy zachazeli špatně. Sezam slovník ted' nefunguje. :twisted: :evil: :?: Bez slovníku jseem jen chudák stracené v lesu. :shock:
'Nevěřím žádný slovo, co říkáš. Jsi schopen slibovat jako had v travě. Ošidíš-li mě jednou, hanba ti, ošidlíš-li mě dvakrát, hanba mi. Ty nejsi dobrý lhář, a já nejsem vúl. Chtěl bych vědět proč bych ti měl půjčit víc peněz, když odmítáš přiznat, že ještě mi dlužíš třiset korun.' 'Ale to není pravda, dal jsem ti tvoje peníze v té hospodě, když jsme chodili na rýby na Visočině v zaří. Nemohu uvěřit, že to zapoměl.'' 'To je hloupý. Myslíš si, že bych zapoměl, že jsi mi už zaplatil? Dobře si pamatuji ten výlet a tu hospodu. Nikdy jsi mi nezaplatil. Znali jsme třicet let, Honzo. Myslíš si, že bych se snažil ošidlit můj nejlepší přítel?' 'Jiří, mohl bych říct stejnu věc.' Nebud´ani vypůjčovatel ani půjčovatel. To je Shakespearova rada.
Poslední dobou jsem na Pompeia nemyslel. na konci (kde?) na konec (kam?) Teď už snad funguje, i když s tím měli hoši od Seznamu nějaké potíže. Nějakou chytrou hlavu napadlo přesměrovat staré odkazy, takže mi dokonce stále funguje přímé vyhledávání v Opeře. The last conversation is nice, but it must be from old times - today, no friends quarrel because of such peanuts.
Děkuji, Were, to je skvělé. Washington Irving psal barvitě povídky, ne? Je to vrtošivý styl. ''Legenda Ospalé diře'' nějaké jezdec bez hlavy. Umřel před lety a ted'´ jezdí v noci po ''Ospalé diře'' a hledá svou hlavu. Je to duch Hessianovu vojáku, koho ztratil svou hlavu při Revoluční válku. Nový učitel, Ichabod Crane, potkal se s duchem nahadou a zmizel z diře. Nikdo už nikdy od něho neposlyšel. Rád sedím ve svým velkým měkkým křeslu u teplé ohniště a v klidu si takovou povídku čist. At' fouká venku studený zimní vítr. At' vykřvají venku hladoví vlci. Rodina a já jsme bezpeční v domě a krutý svět do ni nesmí vejit. Kdybych byl i milionár, nikdy bych neopuš¡til tohoto kršsného klidného údolí .Na podzím příroda si pěkně obleká do oslivě žlutách, oranžovách, červenách, a karmínovách barvev. Je to malé kus nebi na Světi. Šedivé veverky skryvají ořechy pod pádlými , ale ještě barevnými, listy, a štěkuji na nás kdybychom se k nimi odvážali příliš blížit (se?) . Hlučně kanadanské husy přeletají na jasné modré obloze, tu a tam velké naducané bilé mraky, k jihu na svůj roční tah. Před svítánímm se alky na jezerem v tlusté mlze snaží najít své družky svými truchlivými volání . Učíme své děti, 'Nedělej ostatním to, co nechceš, aby oni dělali tobě' Žádné moudřejší slova nikdy nebyli pronesené. 'Zdenko, nepamatuješ si když jsme byli loni na horách. Tam ti zaplatil ten hloupý sta korun. Jsi si jístý? Proč bych si to nepamatoval? Pravděpodobně, protože jsi v hospodě nemohl vidět nic kromě té rozkožené divky z vesnice. Musel jsem tě vytahnout dřive než jsi do ni zamaloval a dělal sis z sobě vůl. I když byl skutečným hrdinou (hrdina – model předseda), ještě se s něm ženy zachazeli špatně (????). Even though he is a real hero, the women still treat him badly. Mohl bych říct totéž o sobě.
