Halo Karle, at' je v Čechách pravě ted' moc hezký podzim. At' se Vltava klidné pohybuje Prahou. Nějak jsem byl schopen předvést se před jejíma jasnými modrými očima a vzali jsme si poslední prosinec. Byla to skvělá svatba. Musel jsi tam být. Byli tam všichní. Naše rodina, přátelé, a dokonce i Král zemi. Poděkoval mě za zabíní nejhoršího draka, jakého lidé kdy viděl. Už ta obluda neohroží všechna města a lidé mohou zas žit v klidu. Král mi dál malé království. Budeme tam žit št'astně. Budeme pěštovat obili, rajčata a všechny druhy čerstvé zelenina. Čas od času půjdu do lesa abych našel maso. Syní budou vyrúst v klidu a stát se silnými múži. Jednoho dne oni také by mohli zabít své vlaštní draky. Ale ted' naše malé vojací jen pohodlně v klidu spí ve svých kolébky, které jsem jim udělal. Máme v plánu žit štastně navždy. Ale kdo ví to, co nám budoucností drži. Doufám, že meč a luk bude na štěnu nad ohništi zústat. Jen chceme tráit své dny tu na své krásné království. At' zabíjeji draky ostatní.
Dobrý večer, Karle. Mohu se tebou pořád počítat a na to jsem vděčný. At' se u vás počasi zlepší zítra. Ale chtěl bych uvidět snih padání na Prahu. Zavířám'li oči, mohu si to představit. Všichni by špěchali svým královstvičkům po práci aby si odpočinuli před teplé ohně. Už jsem udělal své povinnost. At' zabíjejí ted' královy nepřátelé ostatní. Už jsem viděl dost krevů. Prožijemě št'astně zbytek svých dnu tu ve svůj št'astný dům s děti u nohou. Nechávám na stěne nad ohništěm svůj meč, luk, a štít a tam zůstají navždy ale nikdy vi, co nás v budoucnost čeká. Jen si můžeme přat lepší dny. Budeme pěstovat čerstvé zeleniny, jak obilí, rajčata, brambory, a zelinu. Někdy půjdu do temného lesa, abych ulovil, a přinesu domů maso pro rodinu, a všichní mi řeknou, že jsem svůj hrdinu. A to mi připomíná dny když jsem byl zabíjak draků. Nechci ve svůj život uvidět další drak ledaže letá na oblože na konec dlouhé šňuru. Synové budou tu vyrůstat a stanou silnými pěknými (fine??) mladí muži a budeme na nimi moc pyšné. Manželka chce dceru. Možná jednu budeme adoptovat. Král mně poděkoval let roku třináct set pět za zabití draka. Jsem dost znameného, ale jen chci tu sedět a být křeslovy cestovatel. Na poličky jsou ještě tolik knihy, které jsem nepřečetl. Všichni my máme své vlastní osobné draky, které musíme zdolat.
Dobrý den kamaráde. Studené vzduch sáhá nad Prahou. Synové vyrůstávají tak rychle. Rostou jako z vody. Nemůžeme tomu uvěřit. Pavel chce být zabijákem draků jako svůj otec. Každý večer po večeři u ohně říká, ''Tato, řekni mi o době kdy jsi zabil toho hroznného draka.'' Už zná historku nazpamět' ale má rád způsob, jakým to vypravuji. Je to asi pravdu, že trochu přeháním, když mu ten velkém dobrodružství vyprávuji ale kdo by mi měl za zlé chtění vypadnout jako skutečnou hrdinu před synovými očima. Matka haže očí na nebi a posmívá se mi. ''Proč dávás tak vymyšlení do jeho hlavy? Víš, že místo draku, byla to asi přerostlou ještěrku.'' ''Ženo'', říkám, ''Nebud' tak zlá. Král by mi dal tento království kdyby drak byla jen ještěrka?'' Musím ale přiznat, že už nikdy ve svém životě nechci uvidět draky ledaže by létají na obloze na konci dlouhé šňůry. Tyhle dny můj velké napínavé dobrodružství je cestovat prstem po mapě. Už jsem vykonal své povinnosti. Ted' se jen chci dívat na obilí jak na poli roste vysoké. Jediný důvod, ze bych to udělal, je, protože nechci, aby ses naštvala. Udělal bych to jen proti svému lepšímu mínění.(against my better judgement) Jsem dost znameného....I am quite well known?
* better "vyprávěj" ** chuť / touhu / snahu *** zvedá oči k nebi **** proč mu pleteš hlavu? ***** proti svému přesvědčení
Rád nacházím každý den tu na počítač opravy. Je to opravdu takové darek. Studený vzduch je nad Prahu, ale můžu ti říct, že se tady ochaduje také. Nesněží ale. Tady na Floridě téměř nikdy nesněží. Každý veřer po večeři rodina sedí v obývacím pokoji u ohně a vypravím synům o dnech když jsem byl králův nejlepší zabíjak draků. Rád slyší moje historky. Trochu přeháním ale to není hřich. Matka si myslí, že je jen pletu hlavy a možná má pravdu. Znají mojje historky nazpáměta říkají všem svým přátelům, že jsem nejodvážnější kníze na zemi. Venku, horlivý kůn na mě čeká v stodolu ale on také je ted' starý a radějí by už neulovil draky. Už nemá chut' jet den po dnu přes zemi za hloupým drakem. Radějí bychom zůstali doma a dívat se na hráchy jak rostou na poli do vyšky. Sedím celý den na přístřešku a žena jen zvedá oči k nebí. Rád způsub, jakým vítr žene oblaky přes oblohu a stíny běží po údolí. Tyhle dny je můj koníček pěštovat zeleniny a vypravět vymyšlený historky synům.
Ti pozdravím z Ameriku. Ochladoval se tu minulý večer ale dnes se zas pěkně oteplil. Zas si užíme jasnou oblohu. Musím dnes objevit co je opravdu vnítř svého srdce. Nejsem zabiják draků a nikdy jsem jeden byl. Celá věc byl jen vymyšlení. Měl bych se přestat splést hlavy svým synům. Jsem učitelem na univerzitě a to je dost. Nemusím vymýšlet historky aby si mysleli, že jsem hrdinu. Pravda je, že jsem koupil meč, luk a štít které visí na stěně nad ohniště v obchodu. Není třeba, abych jim vpravěl nesmysl, aby si mysleli, že já jsem někoho. Žena měla pravdu. Studoval jsem dějiny, když jsem byl žak na univeržitě v Londýně. Učil jsem se během těch let o válkách a bitvách a legndách Středověku. Dočetl jsem hodně knih a nakonec jsem začal o těch věcích mít sen. Přečetl jsem i o křížovích výpravách a rytíří kulatého stolu. Je to užásné, co je člověk schopen udělat jiným člověkům. Možná, místo toho, že jsem zabiják draků, budu jim vyprávět o dnéch kdy jsem bojoval se Královi Arthur, a jak hledali jsme varně svatý kalich.
* here better "hrozné" ** "člověk" - plural "lidé" *** here better "po boku krále Artuše" "bojovat s" - can be ambiguous 8) (with or against) **** svatý Grál
Včera jsem chtěl prozradit své srdce. Vyjevil jsem všechno, co mě obtěžovalo. Doktor se na mě podíval, a řekl mi, ''Ty jsi ale zvláštní připad. ''Nevím, jestli ti můžeme pomoct. Potřebuješ někdo, kdo je moudřejší než já. Žiješ v takové neskutečné realite. Pán Freud se z Vienna vrátí dnes večer, a bude ve svého kanceláři v osm, ale bude mít moc práce. Myslím si ale, že vás bude moct vidět odpoledne. Mám pocit, že bude chtít vidět vaše vzáčné kondice. Zatím, vezte si tyhle prašky a zavolejte mi ráno. Šel jsem na ulice a nastoupil jsem na autobus. Řídič vypadal jako švab, a téměř jsem vystoupil, ale řekl jsem si, že není švab, že si všechno jen představuji. Dál jsem mince do mincové krabice a šel jsem k prvnímu volnýmu sedadlu. Všichní švábí které tam byli dívali se na mě a povídali si mezi sebou. Zavřel jsem očí a čekal jsem dokud ohromný ošklivý šváb, které seděl v řídičovém sedadle, neohlásil ''třetí ulice a hlavně''. Chytl jsem aktovku a vystoupil z autobusu na ulice. Přešel jsem ulice se světlem a všel jsem se do své budovy. Jen jsem se chtěl chvilinku ukrýt před světem. Sestra mě právě ted' navštívuje. To vysvětlí proč jsem neudělal úkol. Trochu jdu do rozpaku. Obvykle jsem lepší žák než to.
Zdravím tě z Ameriky. Ochladilo se včera ale dnes se pěkně zas oteplo. Právě ted se ale znova ochlazuje. Když, jsem poslyšel, že se ochladovalo, šel jsem na skřini, a chytl jsem kabát. Zapnul jsem si a šel jsem do zimy. Král Atuš a své rytíři hledali mnoho roků na svatý grál, ale marně. Seděli hodiny u kulatého stolu a dělali své plány. Jeden rytíř jel k vychodu, jeden k severu, jeden k jihu, a jeden k západu. Hledali uvnítř sám sebe, uvnitř své srdce, a našli silnost jet dál rok po roku. Jejích dobrodružstí jsou známé legendy. Objevil jsem něco uvnítř svého srdce a rozhodl jsem se to vyjevit světu. Jde o něco važného. Nechci už vyprávět synů nesmysly. Nejsem ani zabiják draků ani rytíř kolatého stolu králuva artušu. Jsem arkeolog a když já a své přáteli nehedáme kousti, přednáším na univerzitě v paříže.
* Vienna = Vídeň ** better "do autobusu" *** I would probably use here the word "schránka na mince" instead of "mincová krabice" 8) **** vejít do budovy = enter the building vejít se do budovy = fit into the building ***** Je u mne právě na návštěvě sestra. ****** jsem trochu/poněkud v/na rozpacích
Ahoj a děkuji ze země, kde právě tak pěkně zaří západní obloha. Pan Freud mě viděl a řekl mi, že jsem zvlaštní případ. Nikdy předtím neviděl tak vsácný somátický stav. To neznělo dobře a ted' se bojím o své duševní zdraví. Řekl jsem mu všechno, co jsem měl na svém srdci, všechny své obavy. Jen odložil breilé na stůl a řekl něco co znělo jak 'hmmmm' Vzal ohromnou prašnou knihu z poličky a škrabal své hlavu. Vzal jsem ty hloupé prášky a ty neudělal nic. Ted' mě bolí břícho a hlava. Je jasné, že žiju v takové divné neskutečné realitě. Sousedé se na mě dívá jako jsem blázen. Nevím, co dělat. Přátelé se mi vyhýbají, a jen se chci ukrýt před světem ve svém bytu. Mám pocit, že mi dokonce i Pan Freud neumí pomoci. Potřebuji někoho, kdo umí co dělají(knows what they are doing) Zítra chce abych zas vystoupil do autobusu a jet do jeho kanceláři, abych byl jeho morče. Na autobusu mě budou čekat švábí. Do toho jsem tak unavený. Možná všechno bude vypadat líp po pěkném odpočinku. Dám ti vědět.
Psycholog odložil své breyle na stůl a podíval se na mě s divné výraze na tvaři. Zmoulal něco a škrabal se na hlavě. Otevřel svou velkou zaprášenou knihu a zas nasadil breyle. Po chvíli se vstal a šel k okně a tam stal alespoň deset minut a pískal dívnou ton, která nějak znela důvěřně známá. Vrátil se do své stole, horizontální formal nějaké stranky a řekl nikomu kromě sebe AHA! To mám. A téměř to bylo jak bych mohl uvidět žárovku nad jeho hlavou. Z své skříně vzal lahev prášek. Řekl mi se vážnou, moudrou výraze na tvaři. ''Vezměte tyhle kouzelné prášky a ráno se budete cítit jak nový muž. Zítra budete vidět svět různě.'' Jen jsem si přal, aby opravdu rozuměl tomu, co dělá. Ale měl jsem své pochybnosti. Mně vypadalo jen další popletený doktor. Začal jsem si myslet, že on se protí mně spíkal jak všichní tí ostatní. Dal jsem mince do schranky na mince a sedl jsem si u okna. Zapadní obloha se tak cerveně září a studený vzduch cítí na tvař baječně. Vypadal jsem tehdy tak svobodný!! Vypadal tak št'astně!! A potom všichní švábi, které sedí na autobusu vykřikl, 'Źavřete okno.''
8) * literary "brýle" ** A téměř se mi zdálo, že se nad jeho hlavou/v jeho hlavě rozsvítilo. 8) *** spiknout se s někým - conspire, plot with somebody
Psycholog, Pan Freud je svoje jmeno, a pochází z Vidni, poslouchal moje divnou historku, a po chvíli se mě zeptal, ''Kdy jsi posledě přečetl ''Metamorphosis'' napsaný Franz Kafka? ''Dočetl jsem jí minulý týden'', odpověděl jsem. ''Proč?'' ''Je to můj názor, že tě nějak tu knihu potížil špatně.'' Myslel jsem na to, co mi řekl, a náhle měl všechno smysl. Začal jsem si všimnout ty šváby z pekla po tom, co jsem dočetl tu knihu. ''Vy jste uřčitě vláštní případ ale přisel jste spávnému doktoru.'' Pan Freud otevřel své malý hnědý lahev prášky a dal mi dva. ''Vezměte tyhle kouzelné prášky a slibuji vám, že všechno budete vidět zítra jinak. Budete cítit jako nový muž.'' Poděkoval jsem ho, zaplatil tajemník a odešel z budovy s svými kouzelnými prášky. Koupil jsem si na ulice džus (from) nějakemé stařcu na roku a vzal své prášky. (Jak jsem šel k vlakému stanici, napadlo to mě, že možná ten doktor nebyl popleta, kterou nejdřive připadal.(maybe he wasn't the dunce which at first h seemed?) Vystoupil do vlaku a seděl jsem si u oknu. Studený vzduch jsem cítil na tvář a děla mi dobře. Vypadal jsem jako král světa. Díval jsem se kolem vlaku a neviděl jsem žadné šváby. Zavřel jsem očí, vzduchal jsem hluboce a řekl jsem si ''Konečně!!''.
* In Czech: "Proměna" ** Myslím (si), že ti/vám přitížila právě ta kniha. The doctor probably would say you "vy" and not "ty" 8) *** "láhev" is feminine **** jako nový člověk ***** stařec starce starci starce starče! o starci starcem starci starců starcům starce starci! o starcích starci ****** or "za jakého jsem ho nejdříve pokládal" ******* "kolem vlaku" - around the train - outsiede "po vlaku" - around the train - inside ******** better "zhluboka" - "zhluboka dýchat"
Pan Freud, z Vidně a své kolegové, se mě podíval dlouho. Myslel jsem si, že si oni mysleli, že jsem nesmyslný. Povídali si mezi sebou a přečetli své velké zaprášené knihy a snažili se vypadat důležitě. Myslel jsem si, že jsem poslyšel o kouzelných práškách ale myslel jsem si, že jen jsem poslyšel špátně. Jeden doktor se škrabal na hlavě, druhý pískal melodii(Která mi nějak zněla důverně známá) a druhý přistřihl své nehety. ''Kdo je tu ten šilineč?'' zeptal jsem sebe. Pan Freud vstal pomale(předpokládal jsem, že on byl vedoucí) a šel ke své kouzelné skříni a našel svou malou hnědou láhev s kouzelnými prášky a zasmal se mi. Vezměte si tyhle prášky, dávám vám jen dva, protože jsou sílné, velmi sílné. Ostatní šeptali mezi sebou. Něktěří se kývali hlavu horlivě, a někteří jen vrtěli hlavou. Měl jsem pocit, že jsem jen jejích nové morče. Vzal jsem si své kouzelné prášky se sklenici oránžové džusu, který jsem si koupil od nějakého starce na rohu před vlakovým stanici. Nastoupil jsem do vlaku a sedl jsem si u okna za hezkou dívkou s dlouhými černými vlasy. Už se cítíl jako nový člověk. Na vrchol světa. Přípádal jsem svobodný. Podíval jsem po vlaku a viděl jsem jen št'astné tvaři. Už nikdy přečtu povídku 'Proměna', napsaný Franzem Kafkou. To mi jen dává noční můry. Nějaké chlap se vzbudí jeden den a objeví, že je jen velký brouk. Maminka se ho snáží zabít kostěm. Hrůza. Zeptal jsem hezké ženě ''A jak se jmenujete vy, lásko má?'' Ona mi jen řekla ''Ztrat se!'' Nějaké věci se nikdy mění. Vsádím se, že ty kouzelné prášky nejsou tak kouzelné konec koncu.
