zech historical accordion bulders - would need translation

Discussion in 'Vocabulary & Translation Help' started by jpascher, Sep 8, 2006.

  1. jpascher

    jpascher New Member

    Czech historical accordion bulders (incomplete) would need translation to English and German

    There would be an wbsite with the same information in Slovakian language.

    http://www.heligonky.arkusreal.sk/uvod/vyrobcovia.html


    I do know some historical Facts from the Austrian Helicon instrimets but the Czech side is complitly new for me.


    http://www.musicologica.cz/slovnik/hesl ... id=1001545

    Wolf, Josef, výrobce dřevěných a žesťových dechových nástrojů a tahacích harmonik, narozen 1821, Praha, zemřel 1888, tamtéž.
    České muzeum hudby vlastní jeho dvě příčné flétny a klarinet.
    Vičar, Jan: Akordeon a jeho hudební uplatnění (Praha 1981, s. 65).
    Čížek, Bohuslav: Soupis hudebních nástrojů v Českém muzeu hudby. Aerofony I. Hranové a plátkové nástroje (Praha 2002).
    Mašek, Václav Vinzenz, klavírní virtuos, výrobce skleněných harmonik, narozen 5. 4. 1755, Zvíkovec, zemřel 15. 11. 1831, Praha.
    Žák skladatele Josefa Ferdinanda Norberta Seegera a klavíristy Františka Xavera Duška. Byl znám jako znamenitý klavírista ve šlechtických kruzích, koncertoval také v Německu. V Praze byl úspěšným klavírním pedagogem, kapelníkem ve Stavovském divadle a od roku 1794 až do své smrti ředitelem kůru u sv. Mikuláše na Malé Straně. Založil a vedl v Praze obchod s hudebninami a především nástrojařskou dílnu, ve které vyráběl tehdy módní nástroje - skleněné harmoniky. Sám na skleněnou harmoniku velmi dobře hrál.
    Smolka, Jaroslav a kol.: Dějiny hudby (Brno 2001, s. 382).
    Langhammer, Johann, výrobce ústních harmunik, narozen 1804, Kraslice, zemřel 1889 tamtéž.
    Čím a kde se vyučil není známo. V roce 1827 přinesl do Kraslic nový nástroj – ústní harmoniku. V roce 1828 začal s její výrobou ve vlastní dílně. Po jeho smrti převzali firmu synové, značně ji zvelebili a pod názvem Johann Langhammers´s Söhne firma fungovala až do čtyřicátých let 20. století. Ústní harmoniky vyráběla v Kraslicích úspěšně i firma Daniel Langhammer´s Söhne.
    Fiala, Jaroslav – Keller, Jindřich – Matějček, Jiří: Kraslice, město a hudba (Kraslice 1970, s. 40).
    Machts, Franz, výrobce harmonik, 1860, Praha.
    Kolem roku 1860 působil v Praze jako „továrník a učitel na harmoniky“. V roce 1860 vydal soubor čtyřiceti oblíbených skladeb s německým teoretickým poučením, upravený pro devatenáctiklapkovou harmoniku se šesti knoflíky basů a akordů s názvem „40 der beliebtesten Musistücke für die Harmonika nebst einer kurzen Anleitung zum spielen derselben nach einer neuen Methode; wornach Jedermann auch ohne musikalische Kenntnisse dieselben zu spielen in Stande ist“. Jako první je uvedena píseň Kde domov můj, následují české a německé lidové písně, skladby Straussovy, árie z Rigoletta a Marty, rakouská hymna a Radeckého pochod.
    s 65-66
    Hlaváčková, Antonie, majitelka firmy na výrobu harmonik Jana Hlaváčka v Lounech, 1840-1900, Louny.
    Matka bratrů Josefa, Jana a Antonína Hlaváčků, výrobců harmonik. Po předčasné smrti Jana v roce 1895 vedla firmu až do roku 1900, kdy výrobu převzal nejmladší z bratrů Antonín.
    s78
    Hlaváček, Antonín 2), výrobce harmonik, narozen 1869, Louny, zemřel 1895, Praha.
    Bratr výrobců harmonik Josefa a Jana. V roce 1900 převzal od matky Antonie firmu zemřelého bratra Jana. V roce 1922 se přestěhoval s celou dílnou i s dvaceti dělníky z Loun do Prahy. Jeho lounskou výrobu převzal Jan Klásek, který přišel do Loun z Vídně. Hlaváčkovy helikonky se počátkem 20. století staly známé po celém světě. Byly prodávány do Ruska, Severní Ameriky, Francie, Německa, Rakouska, Uher, Bulharska, Srbska, Slovinska, Chorvatska, Mexika, Brazílie, Argentiny, Austrálie, na Kanárské ostrovy atd. K nástrojům byly přikládány školy pro samouky. Kolem roku 1910 vydal podrobnější školy pro tři typy diatonických harmonik. Školy vyšly v několika vydáních a užívaly tradiční číslové notace, která se jevila optimálním řešením zachycování hudby pro potřeby hudebních diletantů, kteří diatonické harmoniky ovládali zcela mechanicky. Ještě před rokem 1910 se Antonín Hlaváček zaměřil také na výrobu chromatických akordeonů s třířadovým knoflíkovým diskantem a třiceti šesti knoflíky doprovodné části rozdělenými do tří řad základních basů a durových a mollových akordů. Pro chromatické akordeony vydal před rokem 1914 školu s rozsáhlou teoretickou částí „Česká škola theoreticko praktická pro chromatickou harmoniku se zvláštním zřetelem pro samouky“. Firma Antonína Hlaváčka vyrobila ročně asi 500-600 nástrojů.
    Vičar, Jan: Akordeon a jeho hudební uplatnění (Praha 1981, s. 68-71).
    Hlaváček, Josef, výrobce harmonik, narozen 1864, Louny, zemřel 1944, tamtéž.
    Bratr lounských výrobců harmonik Jana a Antonína Hlaváčků. Patrně se vyučil u hořovického nástrojaře Karla Slavíka. V roce 1885 zde založil firmu na výrobu harmonik. V dílně pracovalo asi 30 zaměstnanců s roční produkcí 500-600 nástrojů. Jeho helikonky byly proslulé po celém světě. Po jeho smrti vedli dílnu až do znárodnění jeho synové.
    Vičar, Jan: Akordeon a jeho hudební uplatnění (Praha 1981, s. 65, 71).
    Hlaváček, Cyrill, výrobce harmonik, 1. polovina 20. století, Brno.
    V reklamách byl uváděn jako "tovární výrobce harmonik a učitel v Brně". V roce 1929 vydal brněnský nakladatel J. Stožický jeho školu pro harmoniku. Cyrill Hlaváček nebyl příbuzný s lounskými Hlaváčky, avšak shodu příjmení využíval k neseriózní propagaci svých harmonik.
    Vičar, Jan: Akordeon a jeho hudební uplatnění (Praha 1981, s.)
    Hlaváček, František, výrobce harmonik, 1880-1930, Louny.
    Nástupce výrobce harmonik Jana Kláska v Lounech. Firmu vedl spolu s Janem Pospíšilem. Nebyl příbuzný s lounskými výrobci harmonik Hlaváčky.
    Vičar, Jan: Akordeon a jeho hudební uplatnění (Praha 1981, s. 72).
    Hlaváček, Jan, výrobce harmonik, 1888, Louny.
    V roce 1888 zde založil firmu na výrobu harmonik. Bratr lounských výrobců harmonik Josefa a Antonína Hlaváčků.
    Vičar, Jan: Akordeon a jeho hudební uplatnění (Praha 1981, s. 65).
    Klásek, Jan, výrobce harmonik, 1860-1930, Vídeň, Louny.
    Měl ve Vídni harmonikářskou dílnu. Dodával harmonikové „postávky“ (skříně) jako polotovary především výrobcům harmonik v Lounech. V roce 1922 přesídlil do Loun, kde převzal výrobnu harmonik od Antonína Hlaváčka. Jako první u nás začal samostatně zhotovovat harmonikové hlasy, které dodával výrobcům a opravářům harmonik a které se i volně prodávaly v obchodech s hudebními nástroji. Po jeho smrti se stali jeho nástupci Jan Pospíšil a František Hlaváček.
    s68
    Stibitz, Konstantin, výrobce harmonik, 1. polovina 20. století, České Budějovice.
    Provozoval v Budějovicích poměrně malou výrobnu a opravnu harmonik. Jednalo se kusovou výrobu poměrně kvalitních nástrojů.
    Vičar, Jan: Akordeon a jeho hudební uplatnění (Praha 1981, s. 72).
    Zíma, František, výrobce harmonik, narozen 1895, Louny.
    Od roku 1910 pracoval u svého švagra, výrobce harmonik, Antonína Hlaváčka v Lounech a v Praze. V roce 1929 se v Praze osamostatnil. Jeho firma zanikla v roce 1959.
    s 72
    Slavík, Karel 2), výrobce harmonik, konec 19. století, Hořovice.
    V osmdesátých letech 19. století zde měl firmu na výrobu harmonik. Byl spřízněný s houslovým virtuosem Janem Slavíkem z Jincí u Hořovic. Patrně vyučil lounského výrobce harmonik Josefa Hlaváčka.
    s65
    Táborský, František 2), výrobce harmonik, začátek 20. století, Praha.
     
  2. pacific

    pacific Member

  3. jpascher

    jpascher New Member

    OK, is clear that a complete transaltion is to much to ask.

    still i even cant find the phrases used, on the links presented.

    the long text i entered is buid up by similar phrases all over, because it is all abut periodes within the respective akkordion builders war building accordions.

    Especcially the history of Hlavachec contains fammely relations i cant figure out.

    It looks like a cusin (Josef) did take over the shop of his fathers (antoni) and his onkle in 1900.
    Of special interest would be if some where in the text one can see that the sarted to build Helicon instruments bevore 1874, becaus by this time the Austrian Bulders allready did produce 3 row helicon boxes with nealy the same construction.

    So please, give me a helping hand to be able to bring a bit of light into ths part of Czech and Austrina History!

    I thnik is also a nice part to show that we do have lts of historical connections.

    best regrds, Johann Pascher
     

Share This Page