Seděli jsme se v naše oblíbené restaurace, Zlaté husě, na konci té krátké uličky za unitversitou. Znáš ji? Leží pod těmi ohromnými dubny blízko řeky. Seděl jsem se tam s nějakými kamarády z kanceláře. Secházíme se tam občas po práci a debatujeme o věci jak, které druh budovy je nejpevnější. Petr a Jonáš mluvili u vedlějšiho stolu. Vyprável jsem Lučince o nové budově, které se přavě ted´ staví na malé straně. Znál jsem arkitekt. Na záhradě před ni je pár hezkých starých soch. Přípomíná mi italské záhrady. Navrhla, že bychom měli tam jít. Příští den jsme ona a já jeli na Malou Stranu metrem, abychom ji viděli. Od té doby dál Lucy a já jsme chodili všude spolu. Ona má mé prsten na své prstě a já jsem št'astný muž. Už čekáme na naše první děti. Ted'my máma svou vlastní kancelář blízko Židovského Čtvrti. Jsme uspěšní. Vede se nám dobře. Děkuji za zepatání se na to.
* using past tense here would probably mean that I knew the architect, but he died or went far away and I am not any more in contact with him. "Znám architekta" would generally mean "I know him personally", but may also mean "I know who the architect is" "Vím, kdo je architekt" means I know who the architect is. ** čekáme na děti - they already exist "čekáme na první děti" could mean "we work on our children, but they are not on the way yet" čekáme (spolu) dítě - our child will be born in short time
Vločka za vločkou nepadají na Floridě nikdy. :cry: Je to tu jen trochu chladné a zataženo. Jen vidím sněžení dny v mých sných. Ten zabavé sněhulák s mrkvem jak nos, hůly jako ruky a cylindr na hlavu už nikdy nevidím ledaže se přestěhuji zpět na severu. Znal jsem architecta, který postavil tu moderní budovu na hlavní ulice, ale umřel již před lety. Poznal jsem ho když přednášel na univerzitu. Byl můj nejoblíbený učitel. Někdy bychom se v neděli sešli v parku a hrali jsme šachy. Díky mu a naším hovorům, stál jsem se architektovi také a ted' mám svůj vlastní kancelař na Malé Straně nedaleko od řeky. Jeho přátelství a dobré řady ještě lituji. Lucy a já mají radi chodit v parku. Ten, který je v Židovské Čtrvrti. Přípomíná nám nějakou italskou zahradu s všími jeho starými sochami. Právě ted' se staví nová budova na paté ulice ale vůbec se nám nelíbí. Čekáme děti a jsme štástní. Děkuji za zeptání se na to. Vede se nám pěkně. Dnes je nejkrátšější den roku. Přejeme ti štástný zimní slunovrat.
* there exists no alternative to déšť - deštivý den sníh - ?? den we have to use "den se sněhem/sněžením" "ten den byl deštivý" x "ten den hodně sněžilo" "dnes je deštivo" x "dnes sněží" ** "můj oblíbený učitel", "můj nejoblíbenější učitel" *** "kancelář" is feminine **** Stále lituji, že jsem přišel o jeho přátelství a dobré rady" Jeho přátelství a dobré rady mi stále chybí" "Je mi líto, že už mi nedá žádnou dobrou radu" ***** can you type "ť" on your keyboard? with small "Ď","Ť" we don't write "hacek", but apostrophe: ď, ť the apostrophe is considered a part of the letter, not a second sign št'astný - incorrect (d and apostrophe two signs) šťastný - correct on a czech keyboard ther is no ď or ť, we have to compose it: first push the "hacek", than d and software combines them both into one single letter
Hele, ď, ť, ó, ň, podívej se na to! To jsem nevěděl. Jsem šťastný, Teď umím dělat šarky. Děkuji za řadu. We can say....rainy days, and snowy days. Sněžení pohled je jako z pohádky. Toho legračního sněhuláka s jeho mrkvi jako nosem a hůlkama jako rukama a cerným cylendrem na jeho kolaté hlavě na Floridě nikdy neuvidím. Možná, kdybychom se přestěhovali zpět na sever. Každý rok bychom před domě postavil šťastného sněhuláka. Anna a já jsme chodili po parku rádi, abychom viděli všechny sněhuláky. Ditě se by snažili postavit nejlepšího sněhuláka. Byl to soutěž moc vážného. Máme rádi toho parku u Židovského Čtvrti se všemi jejími italskými sochama. Je to o mnohem náše nejoblíbenější. Náše kancelář není odtud daleko. Jen deset minut pěšky. Veselé Vánoce!!!!!
Každý rok v parku u Židovské Čtvrti mají moc důležitý soutěž. Je to soutěž moc važného......It is a very serious contest??? Je to zdaleko naše nejoblíbenější, protože vidíme radi všechny ty legrační sněhulaky s jejích mrkví jako nosy, a na kulaté hlavy černé cilindry. Vypadají jako št'astní zimní tvoří. Pokaždě hraje Vánoční hudbu kapela od zdější vysoké školy. Lidé přícházejí z celé města, aby ti sněhulaky obdivovali. Doufám, že se dnes hodně sněží. Dny mé mladosti stále mi chybějí. Našel jsem v kníhovně film 'Želary' s podtitulky. Už jsem jej jednou viděl. Věděl jsi, že 'Šumař na střeše' byl natočené ve Zagreb?
* každý rok se koná v parku ... ** je to velice vážná/důležitá soutěž 8) *** doufám, že dnes bude hodně sněžit doufám, že dnes nasněží hodně sněhu **** in Czech " v Záhřebu"
Přečetl jsi kdy ´Zrádovský Srdce´, ´Telltale heart´, napsané Edgar Allen Poe? To je bizarní povídka. Muž, který je jasně blázen, ale neví, že je blázen, mluví čtenaři rovně, jako by byl s nìm tvař na tvař. Tep mužské srdce, koho před chvíli mluvčí zabil(protože neměl rád jeho divné falešné oko), zvoní ve svých uší. Srdce leži pod pisem v místě, kde ji odkryl. Mysli si, že ji může slyšet také ostatní. Na konci to nemùže trpět dál, a přizná se. Zvuk tlukotu srdce ale byl jen v jeho hlavě. Tohle je trochu složité...a práděpodobně nemá smysl...tak v angličtině. The beat of a man's heart, whom the speaker just a while ago killed(because he did not like his odd fake eye), is ringing in his ears. The heart is laying under the floor where he hid it. He thinks that the others can here it too. In the end he cannot stand it any longer, and he confesses. But the sound of the heart beat was only in his head. ..........That is probably not even good english grammar...especially the first sentence. Po večeři jsme šli na procházku přes most a zpět. Kluk nás prošel na skateboardu. Azor, naš věrný pes, nestěkal. Je dobrý pes. Pořád se chová tak slušně. Potom jsme se vrátili do své chalupy. Měsíc svítiil pěkně na zahradě a sousedův pes stkal v dálce. Teplá oheň hoří v oheníšti. Kočka sedí u okna a čeká na nás trpělivě. Sova nas pozdrávila a poděkovali jsme ji za hlídání chalupu když jsme pryč.(for watching the cottage while we were gone) Čert, koho znáš, je lepší než čert, koho neznáš.
* here better "vypravěč" ** word order: "Předjel nás (nějaký) kluk na skateboardu. *** štěkat = bark štkát = sob **** when the subject differs in the second sentence, we have to use at least the pronoun "my"
Po zrálém uvážení.....těšíme se až si sedneme u...... Krteček je bezpečně pod stromečkem. Nechali jsme blázního obchodního domy za sebou. Před sebou u křížovatky vidíme řadku aut. Film jde o hezkou blondýnku(Aňa Geislerova), která se musela skryt Němců pří druhé světové války. Po kalamitou v Praze musela jet vlakem k venkovu se skutečně dobrým mužem (Georgy Cserhalmi) a musela mu vzít. Poučila se ho ale milovat. Neřeknu víc, aby ti to nezničil. Je to skvělý film a doporučuji ti to. Šumař na střeše byl natočen v Záhřebu, starého města Yugoslavia, když Yugoslavia ještě existoval. Dávej pozor na to, o co prosíš. Odložit tyrant občas jen způsobí prázdnotu. Čert, kterého znáš je lepší než čert, kterého neznáš. Světová politíka je nebezpečná hra. Každé generace musí být ostražité. Ještě žiješ.´Nejsem si tak jistá. Nejsem si vůbec tak jistá. A potom se ti dva ženy smějou nahlas. 'Zradné srdce' byl napsan Edgarem Alanem Poem. Vypraveč mluví k čtenaři přimo jako by s nim byl tvaři v tvař. Během naši prohádky nás předejel nějaky mladý kluk na skateboardu. Štěkající pes v dálce pravděpodobně štěkal na duchy, které tam nebyli. Na tak studená noc jak tohle, je to dobrý vědět, že je doma v krbu tepýé oheň.
Po zralém uvážení.... Vystoupil jsem z vlaku a hned jsem cítil studenou zimu na tvář a vypadla jako led. Stanice byl plné lidí. Zapnul jsem kabát, sebral jsem zavazadla a šel jsem k ulici. Vystoupl jsem do slunce a sedl jsem si na lavičku. Nikdy jsem nebyl v tak velkém městě a trochu už mi chybili mé vesnice a přátelé. Podíval jsem na hodinky a dal jsem ji zpět do kapse. Bolili mě nohy a zády a potřeboval jsem jíst něco a najít místo, kde budu moct spát. Našel jsem v penìžence Annini čislo. Spočítal jsem dost korun a zavolal jsem ji. Z oblohy začínali padnout první vločky zimy. Telefon zvonil a zvonil. Chystal jsem zavěsit když ji sebrala. ´´Lipko, to je ty? Počkej tam mladý bratře. Moc se těším až tì uvidím. Pùjdu k tobě hned.' 'Tady budu, Anno. Nikam nejdu.'
* "která mi okamžitě zmrzla" ? ** here would be difficult to put "vesnice" a "přátelé" together, so the form of the verb is given by the closer object *** here better "vyzváněl" (telefon/zvonek vyzváněl") **** "zvednout telefon", "zvednout sluchátko" ***** "Hned za tebou přijdu"
Studený vsduch je na Floridě. Dnes lidé se procházějí se kabáty a klobouky. Není dost zima ale, aby nám okamžitě zmrzla. Cítím chlad na tváři a cítí to dobře. Telefon zvonil a zvedl jsem je. 'Dobrý, u telefonu.' 'Pane Brzobohatý? To jste vás?' (Aby to byl právda, myslel jsem si.) 'Je mi lito, myslím si, že mám špátné čislo.' 'Omlouvám se, že jsem zlobil.' 'Nemáte zač.' Zavešil jsem sluchátko a rozhodl jsem se zavolat kanceláři. Mám je informovat, že v práce dnes nebudu. Řeknu jim, že mi je snih venku až po ramena a je to nemožné dnes tam jet. Doufám, že mi uvěří. Zavolal jsem ale nikdy to nebral. Jen výzváněl. Ne...To byl stejně hloupý plán. Vydal jsem se do studeného světa.
Na státě Floridy je dnes studený vzduch a všichni běhají sem a tam s teplými kabáty a klobouky. Šedlaci se snaží ochranit své pomerančy a jahody proti zimu. V nějakém úkolí jahody zmrznou. Zima jim nedělá dobře. Potřebuji teplo. Nenávidím to když telefon zazvoní a je to jen špatné čislo. No, musím ale přiznat, že já take někde pletu číslo. Tak nemohu si příliš moc štěžovat. Škoda, že nejsem pan Brzobohatý. Zavolal jsem do kanceláře, abych je informoval, že dnes tam nebudu, ale nikdo to nebral. Jen to výzvanělo pět minut. Zavěsil jsem sluchátko, obul jsem si nejteplejší boty, chytil jsem kabát, dal jsem ženě pus, a vydal jsem se do zimu. Byl to nejzimnější den, jaké Florida kdy viděl. Kolony aut na ulice jako pomalá rada velbloudů na zmraženou poušti. Na křížovatku jsem se zeptal ubozí tvor na čas. ''Že neruším pane ale, kolik je hodin?'' ''Za decet minut šest. Jdu pozdě, mám být v kanceláři v patnáct minut. Hele, nejste ten člověk, který pracuje v autoservisu na paté a hlavně?'' ''Ano, máte pravdu, to jsem já. Já také jdu pozdě. My jsme na tom stejně.''
* better "v teplých kabátech a (v) kloboucích" or "v teplých kabátech a s klobouky na hlavách" "s klobouky" means more selling them than carrying them ** "Nerad ruším" or "promiňte, že ruším" or just "promiňte" frequent question "Nevíte, kolik je hodin?" and small conversation: 8) "nevíte, kolik je hodin?" "nevím" "a máte hodinky? "mám" "a mohl byste mi říct, kolik je hodin?" "mohl" "mohl byste se na ty hodniky podívat?" "mohl" "tak už se na ně, k sakru, podívejte!" ... "tak kolik je hodin?" "nevím" "vy jste se na ty hodniky nepodíval?" "podíval" "a mohl byste mi teda říct, kolik je hodin?" "mohl, kdybych to věděl" "vždyť jste se díval na hodinky!" "ony už, chudinky, tři dny stojí" ...
Maminka mi řekla cestou do nemocnice, po tom, co jsem spadl z sousedův starého dubu a zlomil jsem levní ruku, ´´Nemohu ti uvěřit Davide. Ty a tvůj otec si podobná jako vejce vejci. On také spadl z toho stejného stromu, když mu byl deset let. Zlomil si mu zapěští. ''Mami, nespadl bych, kdyby mi nehážel Jonáš kameny. Je to jeho vina.'' Moc mě bolil ruka ale odmitl jsem plakat. Přejezdili jsme most nad Šmrdovou Potomkou. Věděl jsem na břehu Jíři a Miloš jak byli na ryby. Vykřikl jsem na ně ale mě nezaslyšel. Na poli obilí bylo už vysoké, téměř tak vysoko jako oko slonů, a v sadu ovoce št'astně zrali. Starý pan Ježek a jeho syn natířali svou starou dřevenou stodolu. Mílá pani Ježek stala před domem a vonila vonek, aby šli na oběd'. Psi si hráli v ohradě. Byl to tak krásný letní den a jezdil jsem k nemocnici. Začal jsem plakat. ''Plačíš, Davide?'' '' Ne, neplačím.'' ''Neboj se, neštvu se. Všechno bude v pořádku.'' ''O to nejde, maminko. Nechci, abychom museli z milosti usmrti Azore.'' ''Já vím, mě také. Ale už jsme na to mluvili Davidčko. Je velmí starý a je v hodně bolestě. Nebyl by to fer, aby musel vydržet dál.'' Seděl jsem v mlčení se svými myšlenky.
