Přes zelené žitečko

„Ležím tu a přemítám,
Nevím kudy, nevím kam,
V myšlenkách tě stále mám
Čertem ďábla vymítám.“

Hodiny tu v potu leží
Marně tvář tvou odhání
Chudák David pozná stěží
Že ho nikdo nechrání

Andělé se shůry smějí
Že on k nim se upíná
V oblacích se prohánějí
To on vůbec nevnímá.

8) 8)

Werich:Nerýmovaná

 

To je hezké Karle. Chytrý můž jsi.
To je mnoho lepší než můj patetický pokus.

Čertem dábla vymítám....I cast you out, I exorcise you, go, be gone!
Dej mi pokoj, prosím. Potřebuji spát a nemůžu, protože jsi stále na myšlekách.
Už nechi myslet na to, co jsme měli. To dny jsou pryč.
Ona je zlé duchy, které musím nějak vymítat.

 

* You are incessantly writing "můž" instead of "muž"... not that it is such a big mistake but it may evoke to someone an intended connection between words "muž" and "moci" (on může) as a play with words. Err... this one is however not so unusual, especially in women's language... because verb "moci" can have some other connotations if not followed by anything because it is followed by something unspoken... which is implying a sexual inuendo... (I will help myself qith a quotation: "Správný muž může"... if you understand)
It exists of course in reverse as some men refer to women not as "dámy" but rather as "dámi" (as "dá + mi" = "she will give me"), where the verb "dát" without any object has similar kind of connotation as "moci" without any following verb (thus the society consist of "můži a dámi"... er...), I am sure you can imagine what it all wants to say.

** we say "vyhánět čerta ďáblem"... of course the verb "vymítat" is good collocation with word "ďábel" but this is just a saying

 

To je zajimavé. Muž, ne můž. To chápu.
Musím se bát toho, co někde neochutně píšu. :lol:

Můži a dámi. Ted' začínám opravdu dostat vydělání. :lol:

Vyháním tě, jdí ty čerta. Už se tě nebojím. Jsi patetický tvor a vymítám tě zrovna ted'.

vyhánět (čerta dáblem)...this is instrumental? Vyháním ti?

Vyhíbáme se čerta dáblem kdykoli je to možné.
Doporučujeme, abys ti ním vyhnul také, víš-li co je pro tebe dobré.

 

* "patetický" does not mean "pathetic", "patetický" is "containing or expressing excessive amounts of 'pathos' " or emotions or something... it is used especially when refering to poetry (patetická báseň) and it is not necessarily negative (but when used to a person, it somehow is... but not to the degree and with the same meaning as in English). English "pathetic" is translated as "ubohý"

** "vyhýbat se" (to avoid) is with dative; I also noticed that you did not really understand the part "čerta ďáblem" - those are two words (in different cases), both are synonymous -
"čert" and "ďábel" - the only difference between them is that "ďábel" is more serious, "čert" can be even quite good-natured in some fairy-tales, "ďábel" is never
Those words lead me to an interesting part of Czech morphology: masculine nouns with biblical connotations are declined only with the ending -u, never -ovi
so: "čertu/čertovi", but only "ďáblu" (and not "*ďáblovi"), "Bohu" (never "*Bohovi" - only in a saying "Co je povoleno Bohovi, není dovoleno volovi" - Quid licet Iovi, non licet bovi) and "člověku" (never "člověkovi"; but "človíčku/človíčkovi" - deminutive).


Conclusion:
verb "vymítat/vyhánět" (to exorcise/to expel) is normal transitive verb followed by accusative; the part with instrumental is not obligatory and only clarifies the means with which the action is performed

verb "vyhýbat se" (to avoid) is followed by dative

 

Vymítáme tě, jdi, ty čerte. Jdi prýč. Dej nám pokoj. Už jsme z tebe unaveni. Abys šel pryč dávno. Už nechceme uvídět tvůj tvář.
Čert se smutně a tiše zas skrýe do skřině.
Díky táto, ted' mohu spinkat.
Neni zač, Janičko. Spi s anděly.

Vyhýbáme se čertu, kdydkoli je to možné. Nechceme pokoušet osud.

Víš-li, co je pro tebe dobrý, vyhnul bys se ho také.
Je ubohý tvor.

"Co je povoleno Bohovi, není dovoleno volovi" - Quid licet Iovi, non licet bovi) ...What is granted by God, is not allowed to a fool?

 

What is allowed to somebody in a higher position, is not allowed to the inferior.

 

To je moc hezké basen. Myslím si, že se ji budu snažit zapamatovat si. Doufejme, do zitřka ,ji budu vědět nazpamět´.
Jak jsi věděl, že jsem to já? Věděl jsem, protože dobře vím způsob, že klepáš u dveři.
Hmmm, to nemám rád. Jsem opravdu tak předvidatelný? Jsem tak tvor zvyku?...creature of habit

Ona je moje posedlost. Kdybys ji kdy viděl, byla by také tvoje posedlost. Ona je k mně někde zlá. Nemůžu si ale pomoci. Měl jsem ve zvyku myslet, že je perfektni a dal jsem ji na piedestale. Řekla mi, že to nemusím udělat.
Jsem rád, že mi to řekla. Přijíme sobě navzájem (we accept each other?)přesně jak opravdu jsme. Chyby a všechno.
Nevím přesně co to na ni je, ale ona nějak drží moje srdce. Nějak mě očarovala. Jestli jsem štastní, možná už nikdy nebudu mít navštěvit mlýn.
Zeptám se ji v prosince, že si mě vezme.
Nemyslí si ale, že mě má omotaného okoli prstu.
Večeři chodíme na vycházku a říkáme sobě navzájem tajemstvi. Jsem schopen s ni být tak otevřený.
Cítím se tak pohodlně když jsme spolu. Možná to je proč ji tak moc miluji.

 

It is not a poem but rather a saying. Latin saying (I cited the original) translated to Czech. But as you said, very useful one :twisted:

 

To není hezká baseň, je to spíše hezká řeč.
Je to užitečné a má smysl. Řekli bychom to možná takto.
What is permited to the powerful is not allowed to the ordinary man.
Ty dvě se učili Latin ve školu? To je působivé.
To neučí tady.
Je to můj záměr ji znat do zítřka nazpámět'. Modli za mne.
To je neuvěřitelné, že jsi poznala, že jsem to já.
Klepu na dveři stejním způsobem pokaždé? Neviděl jsem, že jsem tak předvídatelné. Nemyslím si, že to mám rád. Pořád jsem chtěl být muž záhady. Nemám rád být natolik otrokem zvýku.

Od té doby, co jsem ji viděl poprvé, jsem ji posedlý. Ona mě nejak očarovala. Okouzlí mě, pokaždé, že ji vidím.
Kdybys byl ji vidět, byl bys taky posedlý. Nevím přesně, co to na ní je.
Jeden věc je najisto. Ona je srdcezlomníka.
Už zlomila mnoho srdci a bez pochyb zlomní mnohem víc.

Chtěl bych se jí zeptat zda si mě vezme, ale bojím se mít zlomené srdce, kdyby odpověděla ne. No...Níc riskovaný, níc získaný.

Na procházky si pořád říkáme navzájem tajemství a může s ni být tak otevřený. Možná to je důvod, proč ji tak moc miluji.
Dal bych jí modře z nebi. Přešel bych přes horké uhlí. Plaval bych nejhlubějši oceán. Nalezl bych na nejhorší horu.
Dočetl bych nejdelší, dokonce i nejnudnější knihu.
Myslíš, že jsem s ní posedlý? Ostatní si to myslí ale jsou skupina voly.

 

Publius Terentius Afer (Terence):

Quod licet Iovi, non licet bovi - Gods may do what cattle may not.

(It indicates the existence of a double standard - justifiable or otherwise, and essentially means "what is permitted to one person or group, is not permitted to everyone.")