Kupuje si právě ted knihu. Kupovala si večer v obchodě pěknou knihu. Doufejme, že Anna je bezpěčně v domě po hrozné bouře. Už měla hovor s rodinou, a je štastná, protože budou strávit volné dny na ostrově v Střednímoři. Navečeřeli se a chvíli si povídvali. Ted jde do pěštelku?, protože je tak unavená a chcí (začit?) čist novy román, který si dnes koupila. Hovor se rodinou jí vzpomněl na knihu ''Žádný muž není ostrov'', možna není to kniha, možná je jen výraz. Usne rýchle, a sní o krásných ostrových na teplé slunce.
Ráno na Floridě. Dnes jsou mráky na obloze. Po děšivé bource, Anna byla bezpečně doma s rodinou. Hovor minulou noc jí připomněl knihu ''Žádný muž není Ostrově''. Možná misto knihu je to jen citát. Po hovorě s rodinou, šla do ložnici, aby ležela do pelíšku s jejím novém románu. Ale měla za sebou tak dlouhý den, že už se jí chtělo spát. Byla utahaná a ospalá. Začila ji čist ale rychle usne a začila snit o hezkých tajemných ostrových ve Středomoře. Prodavačka jí ruku hodila. Hrozný pokus. Prodavačka jí mavala jak Anna z budovy vychází?
As for word order, the new information is typically at the end of sentence. Dnes jsou na obloze mraky. Mraky are the new information, i.e. it means "Today there are clauds in the sky. They were not there before." Dnes jsou mraky na obloze. Na obloze is the new information, i.e. it means "Today there are clauds in the sky. They were somewhere else before."
Po děsivé bource byla Anna zas bezpečně doma. Dala deštník do koutě a slékla si kabát. Ta dala do skřini. Po večeře si ležela do pelíšku se svým novým románem. Rychle usnula. Pořád pamatuje své sny. Ona je přiznivá, někdy z nas jen pamatujeme jen maličké kusů našich snů. do kostelu
wer=Vidím, že slovosled je moc důležitý. Včera nebyl na hezkém modrém obloze ani mraček, ale dnes jsou na obloze mnoho mráků. Neřekl bych ale, že je zataženo. Jen tu a tam velké bilé mraky. clouds A hezký větřík. Hezký den pro papíré draky. Díky Karle Anna si svlékla kabát a dala ho do skříně. Potom se zouvala, a lehla si na posteli. Potřebovala si chvíli odpočinout. Rychle usnula. Zítra bude velký den. Musí si připravovat na celý týden s rodinou na nějakém Středomořem ostrově. Odmítli jí vyprávět který ostrov navštěví. Ona má štěšti, vždycký si by mohla pamatovat své sny. Bohužel, já jsem jeden z nich, že si jen pamatuje malíčké kusu svých snů. Věřím, že nám sny mohou vyprávět moc. Někteří z nás nemáme tak moc štěští jak Annu.
Aha=Na obloze byl dnes mnoho mraků. Mraky byli velké a bílé. Bylo to baječný den pro papírové draky. Hlučené děti si hrali na slunci, a smali se. Anna se zula a lehla si na měkkém zeleném travě. Přecte si dnes román, který minulou noc začala. Je to tak zajímavé, že ho nechce opuštit. At' si ostatní připravit na zítřejší cestu na tajemném Středomořském ostrově. Tady pod velkím dubnem vzduch je tak čerstvý a chladný. Má se sebou lahev vody tak tady může zůstat celý den, když se jí bude chtít. Tenhle román nemůže počkat. Těší se tolik na zjistit jak to bude skončit. Ona je tak obdivatelka toho spisovatelu. Už si přečetla všech jeho knihů. Někteří z nás nemáme tolik štěsti jako Annu. Musíme dělat úkoly kolem domu. To také bohužel nemohou počkat.
Anna žije na východní polokoule světa, ve střední evropě, ve Českou republiku. Bydlí ve velkém městě, a moc má ráda své sousedství. Lidé tady jsou tak mílé, a zná většina z nich, když byla divka. Tady bydlí všěchny jejích přáteli. Tam na rohu se vdala před pátnáct let. Vdala se ve stejném kapli, ve kterém rodiče si vzali, a starší bratr se oženatíl. Nikdy by se odtud nechtěla přehěstovat. Tady vyrostou její syna a dceru také. Někdy cestuji v letě na chalupu, která je vysoký na tamtu horu. Za chalupou je hezké zarustlá zahrada, a velké dubny, které vrhají hezký chladný stín. Rádi plavou ve zdejší hezké řekě. Tam také chodí její syny na ryby. Rána na snídaně vařili vejce a šunku, potom děti rádí jezdí na kolách po lesem.
To sjou hezké opravy se vysvětlání Ona sedí na travě pod velkým stromem. Na měkkou zelenou trávu si sedla, protože je unavená a je tak báječný den. Hlučné ditě si hrali na hříště a ráda jej poslouchá. Připomíná jí dnů když byla dívkou. Nějaké děti si hralo sam na kopci, další letá fialový a zelený papírový drak. Není na obloze dnes mnoho mraků a slunce silně svítí. Vitr fouká od jíhu a mraky letají rychle k severu. Doufá, že vitry nepřivanou deštní mraky. Myslí si, at' ostatní to udělá. Dnes je pro ní volý den a moc to zaslouží. Pracoval v kancelaři celý týden a šéf se to ani nepozoroval. Je tak příjemný pod tomto dubem. Možná tu zůstá celý den. Má se sebou láhev vody a to je všechno co právě ted' potřebuje. Ona a tá ditě žijou na východě polokouli, ve Štředni Evropě, vě české republice. Tady je tak spokojená. Nemohla by si představit žít někde jiného. Lidé jsou tak míli, a většinu z nich, které bydlí v její sousedství zná, už když byla malou dívkou. V tomhle krásnem městě se narodila, vyrostla, se vdala a určitě tady jí pohřbí. Tohle je její dům, a tolik ho má ráda.
Děkují za všechny opravy se vysvětlením Anna si dobře vzpomíná na dny kdy byla dívkou. Ona měla ráda také pouštět papírové draky. Tady, vyšši na téhle kopci, je pro to to nejlepší misto. Chodila tu s jejím bratrovi časně. Děti jí připomíná ty dny. To byly tak hezké dny. Neměla důvod mít starost o ničem. Ty dny jí chybí. Sedí na lavičce na slunci v dětské hřišti. Brzy bude potřebovat jímat svém děti a jít domů. Stoupne se a volá dceru ˇJano, musíme ted' jít.'' ''Ale maminko, jen se jsme tu dostali''. ''To není pravda, Jano, pojd' za mnou, já jdu''. ''Počkej mami, čao Petřičko, možná ti uvidím zítra''. V autě, Anna se ptá na Janu. ''Co máme uvařit na večeře Jano?'' ''Myslím si, že máme udělat bramborový salat. Víš tolik se tatovi líbí náši bramborový salát.'' ''To je heský napad, a ještě jiného?'' ''Limonáda, chcí limonáda mami. Mám žizen''. Jak jezdí domů Jana dívá se z okynky a říká ''Podívej se mami, papírové draky''. Dívá se na Jana a usmívá se.
ahoj Karle Tak Anna a dcera ráda pouští papírové draky. Tady, na tomhle vyšším kopci, je pro to to nejlepší místo v celém městě a sem chodili často. Připomíná Annu dny kdy byla dívkou. V té doby, neměla se o nic starat. Prostě mohla být štastnou dívkou. Je tu tak přijemná. Jana bězí s Petruškem na poli. Anna si chvili odpočíná nalavičce na slunci na stejném dětském hřišti, kde občas ona a svůj mládší bratr si býval hrát.(used to play?) Vzpomíná si na tyhle dny velmí dobře. Podívali si na hodinku Myslí si, už je tolik, to není možné. Stoupne si, a volá na Janu. ''Musíme už jít dcero.'' ''Jen se jsme ale přišel mami''. ''Já vím, vrátíme se zítra. To ti slibuji. Na schledenau Petruško. Uvídíme tě zítra. Říkej mamince ahoy pro nás.'' Cestou domů Jana usne. Papírovi draci letají vyšší na hlubokou modrou obloze. Děti hraji pod velkým stromem se krásným hnědým psem. To jí připomíná, musí se na obchodě zastivitit pro psí jidlo. Možná by měla také zajít za tatou. Jeho zdraví není dobrý tyhle dny.
rosumím tomu, co myslíš Karle vysoko na hluboké modré obloze high in the deep blue sky deep here means like really,really or extra, or even expansive blue sky ok=so that does not translate well velryby plavou v hluboké modřé moři. To má víc smysl. pes žere zřadlo jako hladový vlk. Jen jsem sem přišel a už chtějí , abych odešel. Tady si na tomhle hříšti já a svůj bratr hrávali často. Pořád jsme sem přišeli, abychom pouštěli papírové draky. Ahoj Petruško. přišti týden sem zase přijdem. Pozdravuj rodinu. Slib? Anna říká, ''Jdeme ted' Jano. Máme naspěch''. ''Počkej mami, neopust' mě.'' V autě , Anna se na Janu ptá, ''Víš, že bych tě nikdy neopustila, ano?'' Vlevo maminka chodí pyšně se miminem v koč?arku. Napravo otec chodí po chodníku se synem. Směje se. Na ulici jezdí starec na kole. V ruce má rybářsshký prut. Je to pro Anna kouzelný den. Moc má ráda tenhle parku. Je to o mnoho její nejoblíbenější z všech parků v celém městě. Po??k Nec? t? m se dob??e ani otec se nec? t? nejl? p. Bratr m?? ch??ipku a sestra je v nemocnice. SouÄ?asnÄ? my jsme spousta smol??????.
